Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

České země po třicetileté válce

26. října 2005 v 16:40 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  Referáty - Dějepis

Nevolnictví, charakter a důvody rolnických povstání

Po třicetileté válce byly české země hospodářsky rozvrácené došlo k výraznému snížení počtu obyvatelstva.
Po třicetileté válce dochází v českých zemí k utužení poddanství a hovoříme o tzv. nevolnictví.
Rolnické poddanské bouře vyvrcholily v Čechách v roce 1680, kdy v době velké morové epidemie vypuklo povstání.
Selské povstání v roce 1680 bylo vojensky potlačeno, nicméně donutilo státní moc vydat upravený robotní patent. Robotní;pracovní povinnost se vztahovala na nejrůznější druhy práce, nebyla omezována jen na vlastní zemědělství, robotovalo se i na stavbách a manufakturách.
Existovaly dva druhy roboty, robota potažní, kterou s tažnými zvířaty vykonávali bohatší sedláci a robota pěší, kterou vykonávali chudí.
Nevolníci;poddaní;sedláci se v druhé polovině 17. a století a po celé 18. století často bouřili proti svému těžkému údělu.
Povstání v roce 1680 se zúčastnili nevolníci z téměř 150 panství, zvláště v severních a západních Čechách. Robotující poddaní si většinou na práci na panském velkostatku nosili vlastní nástroje.

Důvody rolnických povstání, jejich důsledky a úpadek měst

V roce 1775 došlo k porážce sedláků u Chlumce nad Cidlinou. V robotním patentu z roku 1680 bylo stanoveno, že robota nesmí přesáhnout tři dny v týdnu. Robotní patent z roku 1680 nevyřešil všechno, a tak v následujících letech proběhla další vlna násilných bouří;povstání.
Na sklonku 17. století dochází k povstání Chodů, kteří bojovali pod vedením Jana Sladkého Koziny. Třicetiletá válka neušetřila ani města, která stále žila uvnitř svých hradeb středověkým způsobem života.
V druhé polovině 17. století dochází k úpadku horních měst Kutné Hory, Jihlavy a nakonec i Jáchymova.

Manufakturní výroba a rekatolizace českých zemí

Na přelomu 17. a 18. století se i v českých zemích začaly zakládat první manufaktury. Nejvýznamnější manufaktura byla v českých zemích založena v roce 1715 v Horním Litvínově, při výrobě jemného sukna a tato manufaktura brzy zaměstnávala několik set lidí.
Významným kultem českých katolíků se stala osobnost Jana z Nepomuku, který byl v roce 1729 prohlášen za svatého.
Majiteli manufaktur byly v českých zemích především šlechtici, kteří měli dostatek vlastních surovin.
Vývoj manufaktur byl na českém území pomalejší, než ve vyspělých západních zemí a první manufaktury také často zanikaly.
Po Bílé hoře opustila české země většina nekatolických;protestantských šlechticů, měšťanů a v zemi byla zavedena tvrdá rekatolizace.
Katolická církev ovládala po dlouhá staletí školství a usilovala o vymícení husitského a protestantského;evangelického;luteránského;kalvínského kacířství.
Dominantním katolickým řádem se po nástupu Habsburků na český trůn stává jezuitský řád, který kontroloval výchovu a vzdělávání.
V období baroka bylo v Čechách postaveno tolik kostelů jako nikdy předtím ani potom.

Česká a slovenská barokní kultura

Barokní kultura pronikla do českých zemí ze Středomoří již v první polovině 17. století. Nejtypičtější pražskou barokní stavbou je kostel sv. Mikuláše na Malé Straně.
Mezi nejslavnější barokní stavitele působící na českém území patřili bezpochyby otec a syn Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové, kteří působili v první polovině 18. století.
K nejvýznamnějším českým barokním sochařům patří Ferdinand Maxmilián Brokof a Matyáš Bernard Braun, oba dva se podíleli na sochařské výzdobě Karlova mostu.
V nástěnné barokní malbě vynikl především Václav Vavřinec Rainer, jehož fresky zdobí nejeden pražský kostel.
Mezi vynikající barokní české portrétisty patřil malíř Jan Kupecký. V oblasti barokní hudby vynikl především Adam Michna z Otradovic a Josef Václav Mysliveček, který byl v Itálii nazýván božský Čech.
Období českého vrcholného baroka na českém území spadá do doby přelomu 17. a 18. století, barokní sloh dodnes utváří tvář české krajiny.
Barokní kultura v českých zemí souvisí s tvrdou rekatolizací. Jednou z prvních barokních staveb na našem území byla rozsáhlá budova pražského Klementina.
Pražské Klementinum byla jezuitská akademie;kolej, kterou založil Ferdinand I. jako protiváhu kališnické Karlově;Pražské Univerzitě.
Barokní sochař Matyáš Bernard Braun se podílel na sochařské výzdobě zámeckého areálu v Kuksu.
Přestavba Schönbrunnu letního sídla rakouských Habsburků byla ovlivněna stylem francouzského baroka, které se od českého významně lišilo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Aktuální články

Reklama