Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Historie Třebívlic - kronika

29. prosince 2005 v 10:33 | Ze stránek obce |  Historie
Historie Třebívlic - www.integro.cz
Obec Třebívlice leží v nejzápadnější části Litoměřicka. O slovanském osídlení svědčí nálezy z 9. stol. První písemná zmínka pochází z roku 1318. Tehdy byly Třebívlice rozděleny mezi více majitelů, měly dva dvorce a dvě tvrze. Majitelé se rychle střídali.
Dolní Třebívlice získal Evaň z Údrče a jeho rod, který koupil v roce 1560 Horní tvrz a Třebívlice byly sjednoceny. V roce 1586 došlo opět k rozdělení a Horní Třebívlice se vrátily Kaplířům.
Po bitvě na Bílé hoře jim byly Třebívlice zkonfiskovány, krátce patřily Albrechtu z Valdštejna. Byla prokázána nevina Kaplířova rodu a vlády se ujala jedna z potomkyň rodu Anna Alžběta provdaná za Odolena Věžníka z Věžníku. Ten prodal Třebívlice v roce 1654 držiteli sousedního panství Libčeves, Kryštofu Ferdinandu Popelu z Lobkovic.
V tomto rodě zůstalo panství až do roku 1812. Horní tvrz zanikla a nelze zjistit kde stála. Dolní Třebívlice patřily rodu Údrčských. Za jejich vlády byla tvrz přestavěná na renesanční zámek. Poslední rodu Údrčských Jiří se aktivně účastnil českého stavovského povstání v letech 1618-1620, byl udán hejtmanem císařského vojska Janem Ritzem z Lichtenfeldu, panství mu bylo zkonfiskováno a získal ho právě Jan Ritz.
Ten panství prodal císařskému poštmistru Ferdinandu Pruckherovi z Grunburga, který přišel do Čech po bitvě na Bílé hoře. Jeho dcera Anna Jakobína se provdala za Oldřicha z Klebelsberku, jehož rod pocházel z Tyrol. Oldřich zahájil tradici vysokých úředníků a jeho rod držel Třebívlice až do roku 1857. Ve vládě se vystřídalo mnoho členů rodu, kteří dodržovali tradici vysokých úředníků. Jeden z nich, Vojtěch Václav, se stal nejvyšším maršálkem českého království. Za jeho vlády 1787-1815 byl zámek přestavěn na barokní. Vojtěch Václav se 2x oženil, jeho druhá žena byla Antonie Krakovská z Kolovrat.
Panství Třebívlice zdědil jejich syn František Josef a vládl v letech 1815-1857. Za jeho vlády byl opět zámek přestavěn ve stylu novoklasicistickém. I on pokračoval v úřednické vládě a stal se ministrem financí rakouské monarchie. Byl spřízněn s řadou českých šlechtických rodů, věrný císaři a přesvědčený katolík.Podílel se i na založení Národního muzea v Praze, kterému odkázal i svou knihovnu asi 10 000 svazků. Podařilo se mu sjednotit Třebívlice, když v roce 1812 koupil
Horní Třebívlice od Lobkowiczů, na které zůstala památka erb na faře. Za jeho panování vznikla v Třebívlicích manufaktura-brusírna českých granátů.Stal se i nevlastním otcem Ulriky von Levetzow, která panství zdědila a dobře ho spravovala až do roku 1899, kdy zemřela. Panství po ní zdědil synovec Adalbert Rauch, který ho v roce 1901 prodal městu Most.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama