Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Referát- Vznik Svaté říše římské

12. ledna 2006 v 17:10 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  Referáty - Dějepis

Vznik Svaté říše římské

V polovině 5. století pronikají na Britské ostrovy germánské kmeny Anglů a Sasů, a podrobují si původní keltské obyvatelstvo, které je zotročeno, pobito nebo přesídluje do Skotska, Walesu, Irska a Bretaně.
Anglosasové zakládají sedm království, které mezi sebou nejprve soupeří o moc a později se v nebezpečí ničivých vpádů dánských Vikingů spojují jediné království - Anglii.
Roku 1066 umírá poslední anglosaský král z dynastie potomků krále Alfréda a šlechta si za panovníka volí šlechtice Haralda, který je však poražen v bitvě u Hastingsu vévodou z francouzské Normandie, Vilémem Dobyvatelem.
Na území Východofranské říše ustavené Verdunskou smlouvou z roku 843, která potvrdila rozpad Francké říše, později vzniká německé království.
Během jedné z výprav do Itálie dosadil Otto I. zpět do úřadu papeže Jana XII., který ho později v roce 962 korunoval císařem říše, která se začala později nazývat Svatá říše římská.
Svatá říše římská později zahrnovala vedle Německa, severní a střední Itálie i české přemyslovské knížectví.
Otto I. si podřídil papežství a noví papežové byli vybíráni císařem, kterému museli přísahat poslušnost.
Dánové podnikali další nájezdy proti Anglii a zastavil je až král Alfréd, později zvaný Veliký. Koncem 10. století se Dánům znovu podařilo ovládnout anglosaský trůn a králem se stává Knut Veliký, který spojuje pod jednu vládu Anglii, Dánsko a Norsko.
Jindřich Ptáčník za své vlády porazil Maďary a podnikl výboje dál na východ do oblasti Polabských Slovanů.
Otto I. porazil v roce 955 Maďary v bitvě na řece Lechu u Augšpurku a pokračoval také v tažení proti Polabským Slovanům.
Panovník, který se chtěl stát císařem, musel být nejprve korunován německým králem a poté ho papež mohl ustavit římským císařem. Anglický král Alfréd byl nejen dobrým vojevůdcem, ale také vzdělancem, který sám překládal latinské spisy a sestavil zákoník.
V roce 919 zvolila šlechta německým králem saského vévodu Jindřicha Ptáčníka. Jindřichův syn, Otto I., hledal oporu u církve, která díky němu získala silné zastoupení v jeho vládě - po celé jedno století byla tedy říšská církev podřízena místo papežům německým králům.
Historici nazývají období vlády Otty I.-III. říší Ottonů. Otto I. chtěl dobýt bohatá města na severu Itálie.
Německý král Ota I.. se roku 955 v bitvě na řece Lechu zasloužil o definitivní vyhnání maďarských kočovníků ze svého území. Král Ota I.. využil k posílení svého postavení církev tím, že podpořil znovuzvolení Jana XII.. papežem, ten ho za tuto službu roku 962 korunoval na císaře a vznikla tak Svatá říše římská.
Svatáříše římská sjednocovala Německo, severní a střední Itálii a české země. Koncem 9.. století se rozpadla východofrancká říše na mnoho malých knížectví a moc se soustředila do rukou německých šlechticů.
Vnější nebezpečí v podobě nájezdů maďarských kočovníků přinutilo jednotlivá německá knížectví zvolit ze svého středu krále a sjednotit se proti Maďarům.
V roce 919 byl zvolen králem Jindřich Ptáčník, který úspěšně odrazil nájezdy Maďarů a rozšířil území německých knížectví o území Polabských Slovanů.
Ve Svaté říši římské byl nejvyšším představitelem světské moci císař a nejvyšším představitelem církevní moci papež.
Mezi představiteli světské a církevní moci ve Svaté říši římské docházelo k bojům, díky kterým Ota I.. zavedl pravidlo, že ten, kdo chtěl být římským císařem, se musel nejdříve stát německým králem.
Po Otovi I.. nastoupil na římský trůn jeho syn Ota II.. a dále jeho vnuk Ota III;III.., který vládl římské říši až do roku 1002.
Období vlád Otů I., II.. a III.. se říká doba otonská. Korunovační jízda německého krále do Říma ke korunovaci na římského císaře se nazývá římská jízda.
Autorizace : ZŠ Třebívlice - pokud stahujete referát na své stránky uveďte www.zstrebivlice.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama