Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Referát - Jihočeský kraj - jeho oblasti

21. ledna 2006 v 13:16 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  Referáty - Zeměpis
eskobudějovicko
ROZLOHA: 162 540 ha, POČET OBYVATEL: cca 177 600
Okres leží uprostřed kraje, hraniční se všemi okresy kraje a s Rakouskou spolkovou republikou.
Českobudějovický okres je druhým největším a zároveň nejlidnatějším v kraji. Okresním městem jsou téměř stotisícové České Budějovice, které jsou rovněž krajským a statutárním městem. Historické jádro města je městskou památkou rezervací.
Větší část okresu zabírá tzv. Českobudějovická pánev (táhnoucí se od Vodňan až k Českým Budějovicím, široká cca 15 km) a Třeboňská pánev. Obě pánve jsou od sebe odděleny Lišovským prahem.
Pohoří: na jihu a jihovýchodě je okres ohraničen Novohradskými horami, které zároveň tvoří hranici s Rakouskou spolkovou republikou; předhůřím Novohradských hor (CHKO; Kamenec 1072 m n.n., Žofínský prales (okres Český Krumlov), Terčino údolí) je Soběnovská vrchovina (tzv. Slepičí hory; vrcholy Kohout 870 m n.m. a Vysoký kámen 860 m n.m. jsou již v Českokrumlovském okrese). Na jihozápadě ohraničuje okres masiv Blanského lesa (CHKO, více viz Českokrumlovský okres). V podhůří Blanského lesa je na samé hranici okresů známý vrch Kluk (741 m n.m.).
Vodstvo: řeky Vltava, Malše, Lužnice (vše pravostranný přítok Vltavy), Stropnice (pravostranný přítok Malše). Významné rybníky: Bezdrev (450 ha, největší v okrese, z r. 1480), Dehtář, Pašický, Munický, Vlhavský. Spolu s Třeboňskem (Jindřichohradecký okres) má největší počet rybníků v ČR.
Doprava: Důležitým uzlem jsou České Budějovice, kterými prochází všechny hlavní i železniční tahy. Okresy protíná od severu k jihu silnice I/3 E55 (Praha - České Budějovice - Linec), od východu na západ protíná okres silnice E49 (I/34 a I/20, Vídeň - České Budějovice - Plzeň).
Letiště: České Budějovice - Planá (vojenské), Hosín (sportovní s možností přistávání malých soukromých letadel; základna letecké záchranné služby).
Hraniční přechody s Rakouskem: Nové Hrady / Pyhrabruck.
Vybraná města a obce: České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Nové Hrady, Trhové Sviny, Borovany, Lišov, Zliv. Část obce Jankov - Holašovice, jsou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO (lidová architektura).
Českokrumlovsko
ROZLOHA: 161476 ha, POČET OBYVATEL: cca 58 700
Okres leží v jižní části kraje, hraniční s Českobudějovickým a Prachatickým okresem a Rakouskou spolkovou republikou.
Českokrumlovský okres je třetím největším v kraji, ale jeho zalidnění je nejnižší v České republice. Počtem obyvatel je předposledním v kraji. Okresním městem je zhruba 15 tisícový Český Krumlov. Město je významnou památkou rezervací, která je spolu s městu vévodícím zámkem a hradem na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jižní a jihovýchodní hranice okresu je zároveň hranicí s Rakouskou spolkovou republikou.
Okres se vyznačuje zejména svou hornatostí, velkým počtem lesů, které zabírají více než polovinu jeho rozlohy. Na Českokrumlovsku lze objevit i celou řadu památek a památkových objektů. Velkou část okresu mezi Blanským lesem a Horní Planou u Lipenské přehradní nádrže zabírá vojenský výcvikový prostor Boletice.
Pohoří: Severní část okresu ohraničuje Blanský les (CHKO, Kleť 1083 m n.m., lanová dráha, rozhledna).
Západní část okresu tvoří podhůří Šumavy (vojenský prostor Boletice, Knížecí stolec 1226 m.n.m.) a jihozápad již samotná Šumava (CHKO, Vítkův kámen 1035 m n.m., zřícenina hradu, Kramolín - lyžařský areál Lipno nad Vltavou).
Jih okresu je tvořen pahorkatinou a zářezy řek Vltavy a Malše. Předhůřím Novohradských hor na jihovýchodě okresu (CHKO; Kamenec 1072 m n.n., Žofínský prales, Terčino údolí (okres České Budějovice)) je Soběnovská vrchovina (tzv. Slepičí hory; vrcholy Kohout 870 m n.m. a Vysoký kámen 860 m n.m.).
Vodstvo: řeky Vltava, Malše (tvoří 15 km úsek jižní hranice s Rakouskem, pramení v Rakousku v lesnatých svazích hory Viehberg (1114 m n.m., nejvyšší vrchol Novohradských hor), Černá.
Významnou vodní plochou je údolní přehradní nádrž Lipno I z let 1950-59 (plocha 4659 ha, délka 40 km, šířka 16 km, vodní elektrárna). Řeka Vltava je v úseku Soumarský most (u Lenory, okres Prachatice) až Nová Pec a Vyšší Brod - Český Krumlov - České Budějovice rájem pro milovníky vodní turistiky a v letní sezóně doslova vodáckou dálnicí.
Doprava: Okresy protíná od severu k jihu silnice I/3 E55 (Praha - České Budějovice - Kaplice - Dolní Dvořiště - Linec), od severu na jihozápad vede druhá nejvýznamnější silnice v okrese I/39 spojující okresní město s Českými Budějovicemi, Černou v Pošumaví, Lipenskou přehradní nádrží, Horní Planou a dále Volary.
Hraniční přechody s Rakouskem: Dolní Dvořiště / Wullovitz, Horní Dvořiště / Summerau (železniční), Studánky / Weigetschlag, Přední Výtoň / Guglwald (ne TIR), Zadní Zvonková / Schöneben (pěší, cyklisté, malé motocykly), Koranda / St. Oswald (pěší, cyklisté), Ježová / Iglbach (pěší, cyklisté).

Vybraná města a obce: Český Krumlov, Kaplice, Velešín, Horní Planá, Loučovice, Větřní, Vyšší Brod.
Jindřichohradecko
ROZLOHA: 194372 ha, POČET OBYVATEL: cca 94 000
Okres leží v jihovýchodní části kraje, hraničí s Českobudějovickým a Táborským okresem a Jihlavským krajem a Rakouskou spolkovou republikou.
Jindřichohradecký je největším okresem v kraji i celé republice. Počet obyvatel je v okrese třetí nejvyšší v kraji. Okresním městem je historické město Jindřichův Hradec s 23 tisíci obyvateli. Centrum Hradce je městskou památkou rezervací a městu samému dominuje zámek jakoby vystupující s rybníku Vajgar.
Krajina a příroda okresu je velmi bohatá. Západ a jihozápad okresu je typickou rovinatou krajinou Třeboňské pánve (CHKO Třeboňsko) s četnými rybníky a na jihu pak pískovnami a lesy. Jihovýchod okresu je nazýván Česká Kanada. Česká Kanada je mírně kopcovitá oblast plná lesů, památek a nechybí ani rybníky. Oblastí navíc prochází kouzelná úzkokolejná železnice. Východ a severovýchod okresu již patří od Českomoravské vrchoviny.
Vodstvo: řeka Lužnice pramení na rakouské straně Novohradských hor, protéká Českými Velenicemi, Třeboní, směrem k Veselí nad Lužnicí a Táboru.
Hraniční přechody s Rakouskem: České Velenice / Gmünd, České Velenice (lávka) / Gmünd (pěší, cyklisté), České Velenice / Gmünd (železniční), Halámky / Neunagelberg, Chlum u Třeboně / Schlag (pěší, cyklisté), Nová Bystřice / Grametten, Slavonice / Fratres.
Vybraná města a obce: Jindřichův Hradec, Třeboň, Dačice, Chlum o Třeboně, Kardašova Řečice, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Slavonice, Studená, Suchdol nad Lužnicí.
Písecko
ROZLOHA: 113 806 ha, POČET OBYVATEL: cca 71 000
GEOGRAFICKÁ POLOHA: Okres leží v severozápadní části kraje, hraničí s Českobudějovickým, Táborským, Strakonickým a Prachatickým okresem a Středočeským krajem.
Písecký okres je co do velikosti i počtu obyvatel průměrným v kraji. Okresním městem je Písek s 30 tisíci obyvateli. U náměstí se nachází bývalý hrad a městu dominuje děkanský kostel. Břehy řeky Otavy spojuje náš nejstarší kamenný most.
Krajinu okresu významně ovlivňují řeky Vltava a Otava. Zatímco jižně od města nenajdeme příliš lesů a u Protivína již začíná rovinatá Českobudějovická pánev, východ a jihovýchod okresu tvoří Písecké hory, které od sebe oddělují údolí řek Vltavy a Otavy. Písecké hory jsou významným komplexem smíšených lesů.
Vodstvo:okresu dominují řeky Otava a Vltava nad jejichž soutokem severně od Písku byla v roce 1963 dokončena přehradní nádrž Orlík (plocha 2732 ha, hloubka až 74 m, objem vody 716,56 mil. metrů krychlových - tj. nejvíce v ČR, vodní elektrárna).
Vybraná města a obce: Písek, Milevsko, Protivín.
Prachaticko
ROZLOHA: 137481 ha, POČET OBYVATEL: cca 51 500
GEOGRAFICKÁ POLOHA: Okres leží v jihozápadní části kraje, hraničí s Českobudějovickým, Českokrumlovským a Strakonickým okresem a Plzeňským krajem a Rakouskou spolkovou republikou a Německou spolkovou republikou.
Prachatický okres je druhým nejmenším v kraji. Počtem obyvatel posledním v kraji. Okresním městem jsou Prachatice s 12 tisíci obyvateli. Zachovalé historické jádro je městskou památkou rezervací. Jižní hranice okresu je zároveň hranicí s Německou i Rakouskou spolkovou republikou.
Větší část plochy okresu zabírá Šumava (CHKO a NP) a tedy lesy. Směrem na Strakonice, Bavorov se krajina postupně mění v typickou rovinatou jihočeskou krajinu, ovšem bez rybníků.
Pohoří: Střed, jih i západ okresu tvoří pohoří Šumavy. Nejvyšším vrcholem okresu je Plechý (1378 m n.m.) na samé státní hranici s Německem. Významným vrcholem je též Libín (1096 m n.m.) jižně od okresního města (rozhledna) a Boubín (1362 m n.m., Boubínský prales). Významným lyžařským střediskem okresu i celé jižní části Šumavy je Churáňov (1119 m n.m.) nedaleko obce Stachy (sjezdovky mezi osadami Zadov a Churáňov).
Vodstvo: řeka Vltava: Teplá Vltava pramení na úpatí Černé hory (1315 m n.m) nedaleko Bučiny na Kvildsku. K Teplé Vltavě u Lenory připojuje Řasnice a tzv. Mrtvém luhu u Černého kříže přitéká Studená Vltava. Významným vodním tokem je také řeka Blanice, která napájí vodní nádrž Husinec a poté pokračuje severně přes Bavorovo do Vodňan a před Pískem se mění v pravostranný přítok Otavy.
Hraniční přechody s Rakouskem: Plešné jezero / Holzschlag (pro pěší).
Hraniční přechody s Německem: Strážný / Philippsreuth, Stožec (Nové Údolí) / Haidmühle (pěší, cyklisté, malé motocykly), Třístoličník (Nové Údolí) / Dreisessel (pěší), České Žleby / Bischofsreuth (pěší, cyklisté), Bučina / Finsterau (pěší, cyklisté).
Vybraná města a obce: Prachatice, Vimperk, Volary, Netolice, Vlachovo Březí.;
Strakonicko
ROZLOHA: 103173 ha, POČET OBYVATEL: cca 70 600
GEOGRAFICKÁ POLOHA: Okres leží z západní části kraje, hraničí s Českobudějovickým, Píseckým a Prachatickým okresem a Středočeským a Plzeňským krajem.
Strakonický okres je nejmenším v kraji. Počtem obyvatel třetí nejmenší v kraji. Okresním městem jsou průmyslové Strakonice s 25 tisíci obyvateli. Městu dominuje hrad nad soutokem Otavy a Volyňky s typickou věží. Strakonicko je známé i specifickou lidovou hudbou reprezentovanou dudáky.
Jih a jihozápad okresu se postupně mění v podhůří Šumavy s přibývajícími lesy. Naopak na západě okresu (Vodňansko) začíná rovinatá Českobudějovická pánev s rybníky. Sever okresu tvoří tzv. Blatenská pahorkatina s četnými rybníky.
Vodstvo: řeka Otava (přitéká od Horažďovic z Plzeňského kraje - okresu Klatovy, prtéká okresním městem a směřuje na severovýchod k historickému Písku. Otava je v létě hojně sjížděna vodáky, většinou od Sušice k Písku. Dále Blanice a Volyňka.
Vybraná města a obce: Strakonice, Vodňany, Blatná, Bavorov, Volyně.
Táborsko
ROZLOHA: 132710 ha, POČET OBYVATEL: cca 103 300
GEOGRAFICKÁ POLOHA: Okres leží v severní části kraje, hraničí s Českobudějovickým, Píseckým a Jindřichohradeckým okresem, Jihlavským a Středočeským krajem.
Táborský okres je co do velikosti průměrným v kraji. Počtem obyvatel ale druhý největší. Okresním městem je historické město Tábor s 37 tisíci obyvateli. Centrum Tábora je městskou památkou rezervací.
Krajinu okresu je na jihu tvořena typickou jihočeskou rovinou, zejména v okolí Veselí nad Lužnicí, kde se nachází četné rybníky a tzv. Veselské pískovny. Sever a západ okresu je pahorkatinou.
Vodstvo:okresem protéká řeka Lužince, která přitéká k Táboru od jihu (Soběslav, Veselí) a v Táboře mění svůj směr na jihozápad a pod Týnem nad Vltavou se stává pravostranným přítokem Vltavy. Lužnice je atraktivní vodáckou řekou.
Vybraná města a obce: Tábor, Soběslav, Bechyně, Sezimovo Ústí , Veselí nad Lužnicí, Planá nad Lužnicí, Mladá Vožice, Jistebnice).
Blžší informace najdete zde :
http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=8&par[lang]=CS
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mari mari | 11. června 2007 v 15:43 | Reagovat

pekné

2 Pavlínka Pavlínka | E-mail | 10. září 2007 v 18:09 | Reagovat

jj dobry ale není ntu hospodářství to zrovna potřebuju:)

3 Les Les | 8. ledna 2008 v 20:22 | Reagovat

Díky, moc mi to pomohlo..:o)

4 :) :) | 12. března 2008 v 18:30 | Reagovat

jde to

5 jájinka jájinka | 27. března 2008 v 16:16 | Reagovat

hejky :), díky mocinky, nejlepší referát jaký sem najít mohla, dalo mi to sice práci, zkrátit to, ale je to krásný, mocinky děkuji :)

6 Jana Jana | E-mail | 9. září 2008 v 11:59 | Reagovat

Moc dík za tento referát moc jste mi pomohli!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama