Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Křížové výpravy

2. ledna 2006 v 11:47 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  Referáty - Dějepis

Křížové výpravy

- válečné výpravy vedené ve znamení kříže (symbolu křesťanství, válka proti nevěřícím)
V polovině 11. století byl v Evropě nedostatek půdy (týká se šlechty - půda se dělila dědictvím). Zprávy o bohatství lákaly k výbojům (bohatství za Pyrenejemi, ve východním Středomoří). V polovině 11. století došlo k rozpadu chalífátu, v druhé polovině 11. století El Cid pokračoval v procesu reconquisty (znovudobývání) a v pokřesťanštění Pyrenejského poloostrova. Na Pyrenejský poloostrov se stěhují rytíři i obyčejní obyvatelé (řemeslníci, zemědělci).
Východní pobřeží bylo pro Evropany důležitou oblastí (nachází se zde svatý hrob, poutní místo křesťanů). Dokud tuto oblast ovládali Arabové, tak křesťané měli k hrobu volný přístup. Po roce 1070 se však Palestiny zmocnili Turci, bojovní, nesnášenliví a fanatičtí vyznávači islámu. Ti přepadali a zabíjeli křesťany, narušili obchodní cesty s Čínou a Indií, útočili i na Byzantskou říši. Byzantský patriarcha žádal o pomoc evropské panovníky a papeže (= příležitost obnovy moci nad veškerým křesťanstvím).
V roce 1095 v Clermontu (ve Francii) papež Urban II. vyzval celou Evropu ke svaté válce, k osvobození památných míst a účastníkům slíbil odpuštění hříchů. Velkou roli zde hrála též vidina půdy (s tím souvisel další papežův slib: půda na dobytém území) Výprav se zúčastnila Evropská šlechta a panovníci (očekávající kořist a slávu). Na svatých válkách se podíleli i poddaní, kteří toužili po zbavení se poddanské závislosti a po půdě. Hlavní sílu tvořili rytíři (výbava: kožený oděv, drátěná kroužková košile, ocelová přilba, štít, dvousečný meč, kopí, kůň a pomocný přívěs). Rytíři byli sice velmi stateční, ale neradi se podřizovali, neradi kázeň.
V křížových výpravách byly použity i nové zbraně (jako například samostříly). Pěchotu tvořily hlavně nižší stavy obyvatelstva. Rytířské řády - církevní, avšak založeny na vojenské podstatě (vznikly v Palestině) - za cíl si dali hájit dobytá území a chránit poutníky. Byli to Johanité (černý plášť, bílý kříž), Templáři (bílý plášť, červený kříž) a Řád německých rytířů (bílý plášť, černý kříž). Na dobytých územích pak stavěli hrady a pevnosti.

Průběh výprav

- křížové výpravy trvaly dvě století
1. křížová výprava (1096 - 1099)
- 1099 dobytí Jeruzaléma (až do 1187)
2. křížová výprava (1147 - 1149)
- účast českého krále Vladislava II.
3. křížová výprava (1189 - 1192)
- účast anglického krále Richarda "Lví Srdce"
4. křížová výprava (1202 - 1204)
- 1204 dobyt Cařihrad křižáky
Dětská křížová výprava (1212)
- zakládala se na myšlence, že hříšníci nemohou zvítězit, proto pošleme "čisté" děti
- církev se postavila proti
- účast dětí od 12 do 14 let
- část byla prodána do otroctví (už při nalodění v Marseille), část se poztrácela cestou, část se vrátila (z ital. pobřeží)
5. křížová výprava (1216 - 1221)
- účastnila se vojska uherského krále Ondřeje
6. křížová výprava (1228 - 1229)
- účastnil se císař Fridrich II.
- r. 1229 převzat z arabských rukou Jeruzalém (do 1244)
7. křížová výprava (1248 - 1254)
- akce francouzského krále Ludvíka IX.
- r. 1254 se stáhnul
Poslední křižáci byli z Jeruzaléma vyhnáni roku 1291 (padla pevnost Akkon).

Význam křížových výprav

Křížové výpravy neměly žádný vojenský význam. Projevil se zde jen velký vliv církve a papeže, zbohatla obchodní města jako Benátky, Janov nebo Marseille. Lodě dopravovaly bojovníky i poutníky do Svaté Země.
Došlo k rozšíření obchodního spojení s východním Středomořím (i po vyhnání křižáků). Evropa se seznámila s cizími kulturami (arabskou, byzantskou), seznámila se s novým způsobem života (v přepychu a pohodlí - přepychové oblékání, lov se sokolem, hra v šachy, používání horkých lázní, voňavek, konzumace vín a ostré kořeněné stravy.
Také lavice, na které se dříve spávalo, se změnila v postel se záclonkami.) Evropané získali nové zkušenosti v řemeslnictví - výroba skla, hedvábí, cukru z cukrové třtiny, výroba luxusních látek (brokát). První použití erbů (na štítech, pečetích). Z ženy se stala dáma vyžadující dvornost a úctu muže (opěvování - dvorská rytířská poezie). Křížové výpravy však měly těžké důsledky pro lidové vrstvy (ožebračení, smrt, zhoršení svého postavení).
Autorizace : ZŠ Třebívlice - pokud stahujete referát na své stránky uveďte www.zstrebivlice.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama