Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Přemyslovské Čechy

2. ledna 2006 v 10:49 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  Referáty - Dějepis

Přemyslovské Čechy

- cesta ke sjednocení, Přemyslovské Čechy a křesťanství

Prvním knížetem z rodu Přemyslovců, o kterém se dochovaly písemné záznamy, byl koncem 9. století Bořivoj, sídlící zprvu na Levém Hradci a později v místech, kde dnes stojí Pražský Hrad.
Bořivojův vnuk Václav přemyslovské panství značně rozšířil, ale nakonec byl poražen germánskými sousedy a zavázal se platit králi Jindřichu Ptáčníkovi tribut za zachování míru.
Kníže Václav byl roku 935 zavražděn na příkaz svého bratra Boleslava; po smrti byl Václav považován za svatého.V roce 995 přepadla knížecí družina Libici, kde žili Slavníkovci a všechny je pobila, čímž se Přemyslovci stali jedinými pány v Čechách.
Roku 973 dosáhl Boleslav II. založení biskupství v Praze; prvním biskupem se stal saský kněz Dětmar a druhým Slavníkovec Vojtěch, který byl po své smrti prohlášen za svatého.
Prvním klášterem v Čechách byl ženský benediktinský klášter u sv. Jiří na Pražském Hradě, jehož představenou - abatyší - se stala dcera Boleslava I. Mlada.

V roce 993 byl benediktiny založen první mužský klášter v Břevnově. Do 11. století se v Čechách pěstovaly i staroslověnské obřady a písemnictví; kníže Oldřich založil pro slovanské mnichy roku 1032 klášter v Sázavě, jehož prvním opatem byl Prokop, později prohlášený za svatého.
V 10. století vznikly první staroslověnské legendy o Konstantinovi a Metodějovi, o kněžně Ludmile a svatém Václavovi.
Nejstarší dochovanou kronikou z Čech je latinsky psaná Kosmova Kronika Čechů z 12. století.
Boleslav I. odmítl odvádět poplatky německému království a sám začal od svých poddaných vybírat pravidelné daně.
Boleslav I. nechával na nově dobytých územích stavět hrady, do kterých dosazoval správce - kastelány - a vojenskou posádku.
Pražský biskup Vojtěch z rodu Slavníkovců se dostal do sporu s knížetem Boleslavem II., čímž se velmi zhoršily vztahy mezi Přemyslovci a Slavníkovci.
Bořivojem počínaje se všichni přemyslovští panovníci stali křesťany a později vládli pod pomyslnou ochranou světců, patronů;ochránců české země, knížete Václava a jeho babičky Ludmily.
První křesťanské kostely byly vystavěny na knížecích hradech - v Levém Hradci a na Pražském Hradě.
Legendy byla stará středověká literární díla, vyprávějí o životě a činech svatých;světců. Se založením pražského biskupství se začíná rozmáhat latinská literatura - příběhy ze života sv. Ludmily a sv. Václava, později legendy o sv. Vojtěchovi a sv. Prokopovi.
Prvními historickými díly jsou anály - letopisy a zpracování delšího období - kroniky, vznikající v klášterech nebo kostelech.

Český stát za doby posledních přemyslovců

- ve 13. století dospěl přemyslovský stát k vrcholu svého rozvoje.
Přemysl Otakar I.
- v roce 1212 získal Zlatou bulu sicilskou - byl uznán dědičný královský titul
- prosadil zásadu prvorozenectví
- zakládal královská města (Litoměřice)
- změnil znak českého království - ze svatováclavské orlice na dvouocasého lva v červeném poli
Václav I.
- zakládal nová města
- podporoval těžbu stříbra
- podporoval kulturu
Přemysl Otakar II.
- byl nejmocnějším a nejslavnějším panovníkem v Čechách, ale i ve stř. Evropě
- jeho moc sahala od Krkonoš až k Jaderskému moři
- usiloval o získání Německé královské koruny a o Římské císařství
Václav II.
- v roce 1300:
  • provedl mincovní reformu - nechal razit Pražské (České) groše
  • vydal horní zákoník
- získal Polskou korunu
- získal i Uherskou korunu pro svého syna Václava III.
Václav III.
- v roce 1306 v Olomouci zemřel → přemyslovci vymřeli po meči
- skončila 400 letá vláda přemyslovců
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama