Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Referát - 6.třída - Starověké Řecko III. - Doba Homérská

19. ledna 2006 v 19:22 | Ing. Ladislav Novák - prameny |  Referáty - Dějepis

Starověké Řecko - III. - Období Homérské

Homérská společnost a velká řecká kolonizace

Po pádu mykénské kultury se dostávají do popředí Dórové. Dórové přinášejí na řeckou pevninu nový kov - železo, jejich společnost je ale na mnohem nižší kulturní úrovni než společnost achajská, Řecko se tedy navrací vývojově o krok zpět.
Písemných památek z homérského či archaického období řeckých dějin je málo, takže prakticky jediným zdrojem informací jsou hrdinské eposy Ilias a Odyssea, za autora těchto dvou eposů je považován básník Homér.
Úrodné půdy bylo v Řecku na počátku 8.. století př. n. l. už neudržitelně málo, což bylo jednou z příčin tzv. Velké řecké kolonizace. Na počátku 6. století př. Kr. začala některá hospodářsky rozvinutější řecká města razit stříbrné mince;peníze, tato nová forma vlastnění posílila postavení bohatých vlastníků půdy.
V průběhu 7. století př. Kr. se jádrem armády stali těžkooděnci namísto dosavadního jádra, které tvořili jezdci. Pokračováním vývoje městského řeckého státu byla raná řecká tyranida, v jejímž čele stál vládce - tyran.
Řekové nazývali Troju Ilion, odtud je i název jednoho z děl (Ilias), které vypráví o trójské válce. Podnět k trojské válce dal únos krásné Heleny, manželky spartského krále, kterou unesl trojský princ Paris.
Báseň Odyssea líčí návrat hrdiny Odyssea po skončení trójské války. Nově založené obce se staly samostatnými městskými státy. Rodová šlechta se v Řecku nazývala aristokracie a ze svého středu si volila vládce - krále.
Muži schopni vojenské služby se scházeli v lidovém shromáždění. V důsledku rozvoje výroby a obchodu se mnoho lidí v Řecku kolem 8. století př. Kr. stěhovalo z vesnice do města. V době velké řecké kolonizace organizovala výpravy za půdou samostatně jednotlivá řecká pevninská města, ta města se nazývala metropole.

Věk bohů a hrdinů, temná staletí

Básník Homér napsal 2 známé skladby, které se nazývají Ilias a Odyssea. V básni jménem Ilias je popisováno dobývání města Trója, které se nacházelo v Malé Asii. Princ Paris prý unesl krásnou Helenu a řecká vojska vedená statečným Agamemnonem 10 let obléhala město Troja.
Hrdina jménem Odysseus prý vymyslel lest a daroval Trojanům obrovského koně, ve kterém byli vojáci, a ti pak způsobili pád nedobytného města. Báseň jménem Odyssea vypráví o návratu hrdiny Odyssea domů, cesta mu trvala prý 10 let. Básnická sbírka Ilias a Odyssea byla napsána v 8. století př. n. l.
V Řecku začíná doba železná vpádem Dórů. Z řeckého písma, kterému říkáme alfabeta. Rozmach nastal po vpádu Dórů v Řecku až v 8. století př. Kr., kdy lidé využívali levné pracovní síly otroků, kteří neměli žádná práva. Na rozmach starověkého Řecka měla velký vliv také sousední Malá Asie.

Osídlení Malé Asie ( homérské období )

10. - 8. století př.n.l. se nazývá homérským podle známého řeckého básníka . Řekové žijící v Řecku byli vytlačeni novými kmeny na západní pobřeží Malé Asie a ostrovy Egejského moře, tento proces se nazývá maloasijskou kolonizací.
V 9. století př.n.l. převzali Řekové z Blízkého východu hláskové písmo. Z hláskového písma se vyvinula dodnes používaná řecká abeceda zvaná alfabeta. Řecká společnost byla podle svého uspořádání rodovou. Král;panovník stál v čele řeckého rodu a jeho postavení bylo dědičným. Bohatší členové řecké společnosti se stávali rodovou šlechtou, tzv. aristokracie.
Král řeckého rodu zastával vojenské, soudní a náboženské povinnosti. Král řeckého rodu byl kontrolován lidovým shromážděním. V homérském období byli váleční zajatci využíváni jako otroci.
Autorizace : ZŠ Třebívlice - pokud stahujete referát na své stránky uveďte www.zstrebivlice.blog.cz
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa


Aktuální články

Reklama