Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Referát - Byzantská říše

15. ledna 2006 v 12:35 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  Referáty - Dějepis

Byzantská říše

Byzantská říše se také nazývá Východořímská říše. Hlavním městem Byzantské říše byla Konstantinopole, kterou Slované nazývali Cařihrad. Byzantský panovník jménem Justinián I. vydal zákoník nazývaný Soubor občanského práva. Po konci vlády císaře Justiniána I. Byzantská říše postupně podléhala nájezdům barbarů, později Arabů a Turků až v roce 1453 zanikla. Konstantinopole byla kromě obchodního a politického centra také sídlem nejvyššího představitele křesťanské církve v Byzanci nazývaného patriarcha.

Díky Souboru občanského práva soustředil císař Justinián I. do svých rukou světskou ale i církevní moc a v mnohém si podřídil cařihradského patriarchu.
Za císaře Justiniána I. zahrnovala východořímská říše celé Středomoří.
Nejznámější stavba z doby vlády císaře Justiniána I. v 6. století je chrám Hagia Sofia v překladu znám jako chrám Boží moudrosti.

Obrana východořímské říše stála mnoho peněz, které museli platit její obyvatelé v podobě daní.
Vláda císaře Justiniána I. byla také charakteristická výstavbou velkolepých chrámů, pro něž jsou typické kopulovité střechy, nástěnné malby a mozaiky.

Byzanc a Slované

Východořímská říše byla označována jako Byzanc. Označení Byzanc je odvozeno z názvu osady Byzantion. Hlavní město východořímské říše byla Konstantinopol.
Na východořímskou říši útočili přes Dunaj Slované. Slované se usadili na Balkánském poloostrově a položili základy pozdějšího Srbska a Bulharska.
- Východních částí Byzantské říše se zmocnili Arabové.
- Východořímský císař Justinián se v 6. století pokusil spojit obě části říše.
- Největší povstání otroků ve východořímské říši nese označení Niká.
- V hospodářství východořímské říše hrála důležitou úlohu města jako např. Soluň či Korint.
- Otrokářskou společnost postupně nahradila společnost středověká.

Na Pyrenejském poloostrově; Byzanc a první křížová výprava

Základ jednotného Španělska byl položen sňatkem Ferdinanda Aragonského s Isabelou Kastilskou roku 1479.
Tažení křesťanských rytířů ze západní Evropy proti muslimům nazýváme křížové výpravy. Důvodem ke konání křížových výprav byla skutečnost, že se muslimové zmocnili křesťanských svatých míst v Jeruzalémě.
Centrem muslimské říše ve Španělsku bylo město Cordóba. Snaha křesťanských panovníků po zpětném získání muslimského území Španělska je označována jako reconquista. V bojích proti muslimům ve Španělsku bylo nejúspěšnější království Kastilie. Posledním zbytkem muslimského panství ve Španělsku až do roku 1492 bylo město Granada. Významným španělským královstvím vedle Kastilie byla Aragonie.
První křížová výprava byla uskutečněna roku 1095.
Největším nebezpečím pro Byzanc byl nástup seldžuckých Turků, kteří se roku 1055 zmocnili Bagdádu.

Křížové výpravy ve 12. století; Byzanc a Latinské císařství

Vedle muslimského území se cílem útoků západních rytířů stávala i byzantská říše.
Při křížových výpravách ve 12. století byly založeny rytířské řády templáři, johanité a němečtí rytíři.
Při třetí křížové výpravě zahynul římský císař Fridrich I. Barbarossa. Při třetí křížové výpravě bylo dosaženo dohody, která umožňovala křesťanským poutníkům přístup k božímu hrobu v Jeruzalémě.
Při čtvrté křížové výpravě byl roku 1204 dobyt Cařihrad.
Po dobytí Cařihradu bylo v Byzanci založeno Latinské císařství.
Druhou křížovou výpravu zapříčinilo muslimské dobytí hrabství Edessa. Druhé křížové výpravy se účastnili i české oddíly pod vedením budoucího krále Vladislava II.
Roku 1187 se muslimové pod vedením sultána Saladina znovu zmocnili Jeruzaléma.
Třetí křížové výpravy se účastnil i anglický král Richard I. Lví Srdce. 3. křížové výpravy se účastnil i francouzský král Filip II.
Obnovit byzantskou říši se pokusil císař Michal VII. Palaiologos, který roku 1261 znovu dobyl Cařihrad.

Byzanc proti Římu

Mezi hlavní církevní centra patřl Řím a Konstantinopol.
Byzantský císař měl ve svých rukou jak nejvyšší moc státní tak i nejvyšší moc církevní - mohl dosazovat nebo odvolávat konstantinopolského patriarchu, mohl svolávat koncily (sněmy nejdůležitějších církevních hodnostářů) a mohl také udělovat požehnání.
Římský biskup se označoval za představeného celé církve a začal si říkat papež. Papež zastával názor, že svět má být řízen dvojí mocí - světskou a duchovní, a dále tvrdil, že moc duchovní musí být nadřazena moci světské a že panovníci jsou povinni poslouchat církev.
V polovině 9. století vzniká v křesťanské církvi rozkol mezi Východem a Západem.
Po dlouhých sporech se církev rozdělila roku 1054 na církev západní - katolickou - a východní - pravoslavnou.
Papež získal v 8. století území v Itálii a založil církevní stát nazývaný Patrimonium, jehož vládcem je papež a hlavním městem Řím.
Patriarcha Fótios, na jehož stranu se postavil byzantský císař Michael III., odmítl Mikulášovo rozhodnutí a tím i svrchovanost papežství nad byzantskou církví.
Přestože byzantský patriarcha uznával nadvládu Říma, zbavil papež Mikuláš I. patriarchu Fótia funkce, aby ukázal svoji nadřazenost.

Franská říše, Byzantská říše, Rusko

887 - říše francká rozdělena definitivně na západní (Francie) a východní (Německo)
800 - Karel I.Veliký byl korunován papežem na císaře
843 - byla podepsána tzv. verdunská smlouva, která rozdělila franckou říši na 3 části
395 - vznikla z východní části říše římské Byzantská říše
1453 - dobytí Konstantinopole (Cařihradu) Turky = zánik Byzantské říše
482 - 843 - trvání francké říše
631 - francký král Dagobert I. byl poražen v bitvě u Wogastisburgu
768 - 814 - žil Karel I.Veliký
772 - 804 - válka Karla Velikého proti Sasům
774 - vyvrácení říše Langobardů Karlem Velikým - území bylo připojeno k francké říši
527 - 565 - vláda císaře Justiniána I., za něhož dosáhla Byzantská říše největšího rozkvětu
610 - 641 - vláda byzantského císaře Herakleita
882 - Oleg Moudrý dobyl Kyjev a sjednotil rozsáhlá území pod názvem Kyjevská Rus
893 - 927 - vláda bulharského cara Simeona I.
1453 - Byzantská říše dobyta Turky
1018 - bulharská říše byla ovládnuta Byzancí
507 - francká říše porazila Vizigóty
Autorizace : ZŠ Třebívlice - pokud stahujete referát na své stránky uveďte www.zstrebivlice.blog.cz
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama