Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

SUM 41

7. ledna 2006 v 17:17 | Martin Novák |  Zajímavosti
SUM 41
Deryk Jason Whibley Bizzy D (kytara a zpěv)
Steve Martin Jockz Stevo 32 (bicí a zpěv)
Aka Dave Baksh Dave Brownsound (hlavní kytara a vokály)
Jay McCaslin Cone (baskytara)
Tuto neopunkovou kapelu založili v roce 1996 na předměstí Torontského Ajaxu. Založili ji Bizzy D a Stevo 32. Dalšími členy kapely byli Cone a Dave BorwnSound (byli z nepřátelského gangu které proti sebe bojovaly). Název vznikl podle toho, že byl 41. den léta (Summer zkráceně Sum).
Své první album vydávají v roce 2000 pod nahrávací společností Island records. Jmenuje se Half Hour Of Power (má necelou půl hodinu). Má 11 skladeb a k písni Makes No Difference natáčejí videoklip, který existuje asi v pěti verzích, protože televize jej nechtěla v původní verzi vysílat. Album ani kapela nemá velký úspěch. Později ho kapela nazývá jakýsim demíčkem.
Druhé album vydávají v roce 2001 opět u Island records. Jmenuje se All Killer No Filler. Pilotní singl Fat Lip i celé album má velký úspěch a ve světových hitparádách se umisťují na prvních místech. Natočili 4 nízkorozpočtové videoklipy(Fat Lip, Motivation, In Too Deep, Pain for Pleasure). Vyrovnávají se kapelám jako jsou Blink 182, kterým dělají na turné předkapelu. Později se vydávají i na vlastní turné. Koncerty se ale stávají pro manažera Greiga Noriho noční můrou. Kapela ničí vše co vidí, hotelové pokoje, autobus kterým jezdí na koncerty. Nakonec jim Greig dává kameru aby všechny své šílenosti natočili a všechny škody zaplatí. Kapela začne řádit, stříkají po lidech stříkacími pistolemi, házejí z balkónu po lidech kondomy naplněné zkaženým mlékem,... Své nahrávky vydávají na DVD Introduction To Destruction.
Dalším úspěchem byl singl What We're All About, který se stává jednou ze skladeb na soundtraku k filmu Spiderman. Skladba se již objevila v jiné verzi na jejich prvním albu.
Kapela dospívá a to se také odráží na jejich novém albu, které vychází koncem roku 2002. Album Does This Look Infected? je tvrdší než předchozí alba, ale skladby si stále zachovávají svou melodii. Album se slávou vyrovnává albu AKNF. K pilotnímu singlu Still Waiting natáčejí videoklip. Po něm přichází další singl The Hell Song a další videoklip k této skladbě a ke skladbě Over My Head (Better Off Dead), další koncerty a další DVD Shake Bombs And Happy Endings, Live In Tokyo.
Kapela se začíná věnovat charitě. Při natáčení charitativního dokumentu v Kongu málem zahynou, když se dostanou do přestřelky. Naštěstí je zachrání jistý Kanaďan Chuck Pelletier z OSN, který nemá ani tušení kdo jsou. Slibují mu, když to přežijou, že po něm pojmenují své nové album. to vychází v říjnu roku 2004. Je opět jiné než předchozí alba. S neopunkem už toho má společného pramálo, snad na jednu výjimku. Album je na jednu stranu hodně tvrdé(písničky jako jsou no reason, angels with dirty faces-pripominaji tak trochu punkmetal, ale jen lehce) a na druhou se tam najdou téměř popové písně (asi jako komerční tah-viz.Pieces a Some Say). Propagaci zahajují singlem We're All To Blame, Pieces a Some Say, ke kterým natočili videoklipy. Novinkově vydávají DVD Happy Live Surprise.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama