Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Vikingové

2. ledna 2006 v 17:56 |  Referáty - Dějepis

Vikingové

Slovo Vikingové pochází od slova vik (záliv). Vikingové byli původně piráti (podnikali loupežné výpravy). Na západě byli označováni jako Normané ( lidé ze severu), na dnešním německém území jako Ascomani ( jasanový muži - od materiálu, z něhož byly stavěny vikingské lodě), na východě Varjagové. Oni sami se nazývali právě Vikingové.
Byli to odvážní mořeplavci, k plavbě používali otevřené lodi bez palub, na které se plavilo až sto bojovníků. Na přídi lodi byla vyřezána dračí hlava (drakar). Uměli se plavit i proti proudu. Své tábory budovali u ústí velkých řek.
Od 8. století probíhala expanze a ohrožování evropských států. Ta směřovala do třech oblastí:
  1. do Anglie, Skotska, Irska, na pobřeží průlivu La Manche (kmeny dánské)
    Roku 793 přepadli klášter v Lindisarne; pořádali nájezdy také na Franskou říši (roku 845 dobyli i Paříž). V roce 842 vypálili Londýn a v 60. letech 9. století ovládli celou Anglii, až roku 878 byli Normané poraženi u Edingtonu germánskými kmeny Anglů a Sasů pod vládou Alfréda Velikého (871 - 900). Roku 911 ve Francii vznikla Normandie na východ od Ruska (švédské kmeny)
    - přes Baltské moře Finským zálivem a Ladožským jezerem k Dněpru a Volze (od severu na jih do Černého moře a Byzance) "cesta iz Vargaj v Greki". Měli podíl na dálkovém obchodu; ovládli Novgorod, kde vznikla dynastie Rurikovců.
  2. na západ na západoatlantská souostroví (norské kmeny)
    Osidlovali pusté ostrovy, ostrovy v severním Skotsku, ostrov Man, roku 870 se usadili na Islandu, v 10. století pronikli do Grónska (Erik Rudý), a v roce 1000 dosáhli břehů Severní Ameriky (Leif Eriksson). Zde bojovali proti místním domorodým indiánům.

Jak vypadal život Vikingů

Jak už bylo uvedeno v předchozím textu, Vikingové byli především velmi dobří válečníci na moři a na řekách. Jako takoví zakládali své osady právě na takových místech, aby jejich součástí mohl být i přístav. Zpočátku žili v malých osadách, postupem času stavěli také města, která se stala obchodními centry se zbožím z celé Evropy i Orientu.
Vikingský jídelníček se skládal jak ze živočišné (chovali skot, prasata, ovce, lovili zvěř, ryby, tuleně), tak z rostlinné stravy (pěstovali oves, ječmen, pšenici i žito. Sbírali též volně rostoucí plodiny).
Na tehdejší dobu neobvyklé postavení ve společnosti měly ženy. Bylo v mnohém podobné dnešní době - ženy se účastnili všech slavností, obřadů, byly plnoprávnými členy společnosti. Žena se směla volně pohybovat, často vedla celé hospodářství (v době, kdy muži odešli za obchodem nebo do boje), směla sama přijímat mužské návštěvy, sama rozhodovala o svých citech.
Vikingská společnost se dělila na tři stavy - nesvobodné otroky, svobodné rolníky, řemeslníky a válečníky a nejvýše postavení jarlové (šlechta). Nade všemi stál král, který byl volen šlechtou, který byl omezen pouze mocí thingu (shromáždění svobodných mužů).
Thing dohlížel na zachovávání práva, vynášel rozsudky a projednával věci týkající se zájmů celku. Zákony byly předávány ústně, starší členové jej vyučovali mladší.
O postavení žen ve společnosti vypovídá i fakt, že pokud někdo políbil ženu proti její vůli, byl vykázán ze země. Pokud se tak však stalo s jejím souhlasem, nestalo se nic (pouze v případě, urazilo-li to její rodiče, musel zaplatit pokutu).

Jak vypadali Vikingové

Vikingové byli na tehdejší dobu vysocí (průměrně 170 cm), světlé pleti, plavé nebo rusé vlasy a vousy, nejčastější barvou očí byla modrá.
Muži se odívali většinou do delšího silného vlněného kabátce, přiléhavých kožených nebo podkasaných širokých kalhot (podle zámožnosti) a dlouhého čtvercového pláště. Na nohách nosili kožené boty.
Ženy nosili jemnou košili, přes kterou nosili svrchní šat. Ten byl dlouhý, bez rukávů a skládal se ze dvou částí upevněných pomocí poutek na dvou oválných bronzových sponách na prsou.
Z ozdob muži nosili hedvábnou čelenku či zlatý nebo stříbrný náramek, ženy pak perlové, zlaté či stříbrné náhrdelníky, náramky, spony na prsou či řetězy s amuletem v podobě Thorova kladiva
Autorizace : ZŠ Třebívlice - pokud stahujete referát na své stránky uveďte www.zstrebivlice.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama