Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Evropa v první polovině 18. století

2. ledna 2006 v 10:12 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  Referáty - Dějepis

Evropa v první polovině 18. století

11. 4. 1713 - utrechtský mír mezi Francií, Anglií a Holandskem;Nizozemím.
1701 - vyhlášení pruského království.
1715 - 1774 - Ludvík XV.;XV;15.;15;patnáctý král francouzský.
1707 - zákon o unii mezi Anglií a Skotskem.
1713 - 1740 - Fridrich Vilém I.;I;1.;1;první král pruský.
1701 - 1714 - tzv. válka o španělské dědictví.
1700 - 1746 - Filip V.;V;5.;5;pátý Bourbonský králem španělským.
1703 - 1711 - povstání Františka II.;II;2.;2;druhého Rákocziho v Uhrách.
1709 - habsburská vojska pod vedením Evžena Savojského obsadila severní Itálii.
1720 - vznik sardinského království.
1702 - 1704 - povstání camisardů ("lidí v halenách") ve Francii, které mělo protifeudální zaměření.
1730 - 1731 - velké povstání lidu v Cařihradě proti zvyšování daní.
1735 - rolnické povstání v Uhrách namířené proti feudálnímu vykořisťování a rakouské nadvládě.

Státy v úpadku: Turecko a Polsko

Turci dosáhli až na naše území - území dnešní Moravy a roku 1683 obléhali dokonce i Vídeň. Kateřina II. získala přístup k Černému moři.
Polsko, na rozdíl od většiny evropských mocností, zůstalo volenou monarchií. Rozhodující politickou veličinou v Polsku byl šlechtický sněm - takzvaný sejm.
1794 vypuká rozsáhlé protiruské povstání vedené Tadeuszem Kościuszkem. Protiruské povstání se stalo popudem k definitivnímu zlikvidování Polska jako státu a tak dochází k třetímu dělení roku 1795.
Na protitureckých válkách se podílely zejména Rakousko a Rusko. Jak upadala turecká osmanská říše, zhoršovalo se postavení křesťanských obyvatel : Srbů, Bulharů, Rumunů, a také Řeků. Každý ze šlechticů v sejmu disponoval právem veta, a tak se od 18. století Polsko stále více nořilo do hospodářské a politické krize.
Do konce 17. století byla od Turků osvobozena většina Uher. Politická krize v Polsku vyhovovala sousedním zemím: Rusku, Habsburské;habsburské monarchii a Prusku.
Prvním dělením Polsko roku 1772 přichází o části území Haliče, Ukrajiny a Pomořan. V okleštěném Polsku vrcholí reformační proud přijetím nové ústavy, kterou se z Polska stává konstituční monarchie. Při druhém dělení Polska roku 1793 přichází tato mocnost o Velkopolsko a Mazovsko.Kosciuzskovo povstání bylo brutálně potlačeno geniálním ruským generálem Alexandrem Suvorovem.

Potřeba nových poznatků a převratné vědecké objevy od konce 15. století do 17. století

Prvním vítězstvím moderního myšlení byla představa, že Země obíhá kolem Slunce. Za teorií heliocentrismu stojí polský astronom Mikuláš Koperník, který žil na přelomu 15. a 16. století. G.Bruno byl za své názory v roce 1600 upálen na hranici. Stejně jako G. Bruno byl z kacířství obviněn i profesor fyziky v Padově Galileo Galilei, ten však trestu smrti unikl díky tomu, že své názory odvolal.
Rozvoj mořeplavby vyžadoval nové astronomické a zeměpisné poznatky, příroda se stávala čím dál víc předmětem zkoumání. Astronom Jan (Johannes) Kepler, který působil na pražském dvoře Rudolfa II., zjistil, že planety obíhají kolem Slunce podle určitých zákonů;pravidel;zákonitostí a že oběžné dráhy netvoří kruhy;kruh, ale elipsy;elipsu.
V době, kdy žili astronomové Jan Kepler a Tycho de Brahe, byly vědcům již k dispozici dalekohledy.
Manufakturnívýroba předpokládala lépe poznat vlastnosti přírodních látek a dále zavádět nové způsoby k jejich zpracování. Rozvoj hornictví zápasil s podzemní vodou a hledal účinnější prostředky pro její odčerpání.
Zdokonalování výroby zbraní vyžadovalo lepší poznání vlastností kovů. Dílo Galiea Galilei položilo základy k matematickým zákonům o pohybu těles.

Budování moderní představy o světě, revoluce ve vědě

Filosofické, filozofickézáklady k moderní představě o světě položil anglický filosof Francis Bacon svým spisem Nové organon a francouzský filosof René Descartes spisem Rozprava o metodě.
Do poloviny 17. století bylo objeveno otáčení planet a krevní oběh, tím byly zbořeny staré představy o světě. Francis Bacon i René Descartes se zabývali vědeckými metodami zkoumání přírody a světa. Francis Bacon zdůrazňoval význam zkušenosti (empirie) pro poznávání přírody, kdežto René Descartes dával přednost rozumovému (racionálnímu) poznávání věcí. V druhé polovině 17. století vznikají vědecké společnosti, nejprve Královská společnost v Londýně;Anglii a následně Královská akademie ve Francii.
Osobní lékař královny Alžběty William Gilbert prováděl studia magnetismu, jeho výzkumy byly využity v lékařství, námořnictví ale i při výrobě kompasů. William Harvey popsal mechaniku krevního oběhu. Vynález mikroskopu umožnil potvrdit Harveyho teorii a rozšířit tak poznání mikrosvěta.
Kolem poloviny 17. století začíná tzv. velké století vědy, neboť ta se v této době propracovávala k novému nazírání na svět.
Tzv. velké století vědy symbolicky začíná smrtí Galilea Galilei a narozením Isaaca Newtona v roce 1643.

Revoluce ve vědě, společenské myšlení v druhé polovině 17. století

Podle Johna Locka je vláda výsledkem dohody;smlouvy lidí, kterým má zajišťovat svobodu a rovnost, dále tvrdil, že pokud vláda porušuje základní svobody, mají lidé právo ji vyměnit.
Nejdále došlo vědecké poznání v osobě Isaaca Newtona, kterému se podařilo objevit zákony všeobecné gravitace a formulovat základní poučky mechaniky.
Anglický filosof, vědec a lékař John Locke oslavil jako první Newtonovy vědecké zákony, přivítal Listinu práv z roku 1869, odmítl existenci nadpřirozených sil a popřel, že by vláda pocházela od Boha.
John Locke napsal knihu Dvě pojednání o vládě, ve které mj. píše, že lidé mají právo změnit vládu.
Robert Boyl objevuje ve druhé polovině 17. století zákony o plynech. Otto von Guericke sestrojil na principu vakua první vývěvu a brzy na to byl sestrojen barometr.
V druhé polovině 17. století bylo definitivně prokázáno, že základní vlastností hmoty je pohyb. Klíčem k novodobé vědě se staly dynamika a mechanika, na nichž byla postavena celá průmyslová společnost.
Autorizace : ZŠ Třebívlice - pokud stahujete referát na své stránky uveďte www.zstrebivlice.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama