Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Referát - 7. třída - Gotický sloh

9. února 2006 v 18:24 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  Referáty - Dějepis

Gotický sloh

Rytířská kultura

Kulturně nejvyspělejší částí Evropy byla ve 12. století jižní Francie, kde se také zrodila a odkud se do okolních zemí rozšířila rytířská neboli dvorská kultura. Mladý šlechtic se stal v sedmi letech pážetem, ve čtrnácti panošem a v jedenadvaceti mohl být pasován na rytíře. Dvořané se museli řídit pravidly společenského chování, v nichž byla obsažena mimo jiné povinnost dvornosti vůči ženám.
Aby se rytíři, zahalení do brnění mohli v bitvě rozeznat, začali se označovat různými znameními, a tak vznikly rodové znaky - erby. Aby mohl rytíř prokázat své hodnoty ještě před opravdovým bojem, pořádaly se turnaje. Oblíbenou zábavou rytířů byl lov.
V prostředí dvorské kultury vzniká trubadúrská poezie: trubadúři, v Německu nazývaní minnesaengři, byli potulní básníci a pěvci stěhující se z jednoho hradu na druhý. Pětilistou růži měli ve znaku Vítkovci;Rožmberkové, zlatou hvězdu na modrém poli Šternberkové. Rytíř byl nejenom válečník, ale také nositel křesťanské morálky - měl být čestný, štědrý, povinen ochraňovat chudé a slabé. Vliv trubadúrské poezie se projevil ve 14.. století u renesančních autorů Danteho a Petrarky.

Gotický sloh v Čechách

Umělecký sloh gotický vznikl ve dvanáctém. století ve Francii. V Čechách dosáhla gotika vrcholu ve čtrnáctém. století. Gotice předcházel románský sloh. Stavba chrámu svatého Víta na Pražském hradě byla dokončena ve dvacátém. století. Představitelem české gotické architektury byl například Petr Parléř nebo Matyáš z Arrasu.
Obrazy v gotice se nemalovaly na papír, ale na dřevo nebo kámen. Mistr Theodorik byl dvorním malířem Karla IV.., pracoval například na výzdobě hradu Karlštejna.
Nejznámější stavbou gotiky je katedrála, v Čechách je ta největší pojmenována po sv. Vítovi. Obraz Panny Marie s malým Ježíšem se nazývá madona, na rozdíl od piety, která zobrazuje Marii s Ježíšem sňatým z kříže.
Jako malíři se v gotice proslavili čeští umělci Mistr třeboňského oltáře a Mistr vyšebrodského oltáře.

Gotický sloh; morová nákaza

Umění ovládl od poloviny 13. století gotický sloh. Gotický sloh má svůj původ ve Francii. Stavitel Matyáš z Arrasu zahájil stavbu pražské katedrály svatého Víta. Hlavním znakem gotického slohu je lomený oblouk připomínající sepnuté ruce. Významným stavitelem období gotiky byl Matyáš z Arrasu.
Po Matyášovi z Arrasu pokračoval ve stavbě pražské katedrály Petr Parléř. Slavné deskové obrazy v kapli na hradě Karlštejně vytvořil Mistr Theodoricus. Kritikou neutěšených poměrů v církvi byl znám kazatel Jan Milíč z Kroměříže. O nutnosti nápravy poměrů v církvi psal Matěj z Janova.
Ke kritikům církve v řadách šlechty náležel Tomáš ze Štítného. Roku 1380 se v Čechách objevila zákeřná nakažlivá choroba - mor. Dokladem problematického stavu v církvi bylo i období avignonského papežství.

Gotická kultura, středověká vzdělanost

Základem středověkého vzdělání byl soubor tzv. sedmi svobodných umění: gramatiky, rétoriky, dialektiky;logiky, aritmetiky, geometrie, astronomie a muziky.Na soubor sedmi svobodných umění navazovalo ještě lékařství ( medicína), právo a nauka o Bohu - teologie. Ve vrcholném středověku vznikají vedle církevních škol také univerzity, poskytující úplné vzdělání.
Typickými znaky gotické architektury byly systém podpěrných pilířů; oblouků; sloupů, okna a portály s lomeným obloukem, kromě již známé valené klenby i klenba křížová, zdobené chrliče vody.
Gotické katedrály byly charakteristické zdobeným vchodem - portálem - a velikými okny s obrazy sestavenými z barevných sklíček - vitrážemi. Lásku matky k dítěti vyjadřovaly sochy Madon , to znamená sochy Panny Marie s Ježíškem, často se v gotice setkáváme se sochami Kristova mrtvého těla - pietou.
Jednou ze základních otázek středověké teologie a filozofie bylo, zda se má člověk řídit vírou ve slova Bible, nebo vlastním rozumem, kterým si Písmo svaté vykládá. Mezi největší myslitele raného středověku patřili např. sv. Augustin nebo sv. Tomáš Akvinský.
Gramatika ve středověku učila jazykovým pravidlům latiny a snažila se tak udržet kulturní souvislosti mezi antikou a středověkem. Rétorika učila studenty mluvit a psát podle určitých stylistických a kompozičních zásad.
Schopnosti myslet podle určitých pravidel, argumentovat a diskutovat vyučovala dialektika;logika. Způsob středověkého vzdělávání, teologického a filosofického myšlení je zpravidla nazýván jako scholastika.
První univerzity vznikají v Bologni a Padově, později také v Cambridgi, Oxfordu nebo Paříži. Středověká univerzita byla rozčleněna do čtyř fakult: artistické (vyučuje se sedm svobodných umění), medicínské, právnické a nejvyšší teologické.
Gotika;sochařství;malířství zobrazuje postavy tak, aby bylo zdůrazněno jejich směřování vzhůru, k nebesům jako důkaz vzrůstající zbožnosti ve společnosti.

Gotika v českých zemích

Nový stavební a umělecký sloh - gotiku, který vzniká ve 12. století ve Francii, do Čech o sto let později přinášejí cisterciáci. Typickými znaky gotické architektury byly: systém podpěrných pilířů; oblouků; sloupů, okna a portály s lomeným obloukem, kromě již známé valené klenby i klenba křížová, zdobené chrliče; chrlič vody. Stavbu chrámu sv. Víta nejprve řídil francouzský stavitel Matyáš z Arrasu a po jeho smrti v ní pokračoval německý mistr Petr Parléř.
Za nejznámějšího gotického malíře je dnes považován Mistr Theodorik, dalšími jsou např. Mistr třeboňského oltáře nebo Mistr vyšebrodského oltáře. Příkladem gotických staveb jsou například cisterciácké kláštery, Zlatá Koruna nebo Vyšší Brod.
První gotickou stavbou na našem území byly dva kostely a klášter v Praze Na Františku, které nechala postavit svatá Anežka, sestra Václava I. Druhou nejstarší pražskou gotickou stavbou je Staronová synagoga. V gotickém slohu jsou postaveny i některé hrady, např. Zvíkov či Bezděz.
Za vlády Václava IV. vznikají nádherné gotické arkýře (zdobené výklenky s okny) Staroměstské radnice či Karolina; dále nechává stavět hrady Točník, Krakovec a další.
Častým námětem gotických soch jsou piety, zobrazující Kristovo tělo sejmuté z kříže, a madona, představující Pannu Marii a malým Ježíškem.
Za Václava IV. se v Čechách v sochařství a malířství zrodil tzv. krásný sloh, který klade důraz na štíhlost, jemné rysy a oduševnělost postav. Významným představitelem krásného;gotického slohu byl Mistr Krumlovské madony. Z gotického malířství se dochovalo mnoho nástěnných a deskových maleb.
Iluminace byly drobné obrázky zdobící rukopisy knih. Za husitské revoluce dochází k utlumení stavitelské činnosti, k jejímuž obnovení dochází až za vlády dynastie Jagellonců. Petr Parléř nechal odlít jezdeckou sochu sv. Jiří a umísil ji na dvůr Pražského hradu.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa


Aktuální články

Reklama