Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Referát - 7. třída - Husitské války

18. února 2006 v 16:54 |  Referáty - Dějepis

Husitské války

Husitský program byl založen na rovnosti všech věřících;lidí. Husitské hnutí se dohodlo na společném programu - čtyřech pražských artikulech.
V počátcích vedl husitské vojsko Jan Žižka, který byl po své smrti v roce 1424 vystřídán Prokopem Holým.
V roce 1434 se u Lipan proti sobě střetli sami husité, radikální táborité a umírnění pražané. Smrtí Zikmunda vymřel rod Lucemburků po meči. První významnou bitvu svedli husité u Sudoměře v roce 1420. Poslední bitvu svedl Jan Žižka u Malešova.
Na zemském sněmu v Čáslavi zástupci českých měst neuznali nárok Zikmunda Lucemburského na český trůn a čtyři pražské artikuly povýšili na zákon.
Husité pořádali později spanilé jízdy do zahraničí a drancováním získávali další peníze;prostředky;bohatství;majetek. Umírnění pražané přijali v roce 1436 dohodu se Zikmundem a církví, tzv. Basilejská; Jihlavská kompaktáta.
Proti husitům vyhlásil papež křížovou výpravu, do jejího čela se postavil římský král Zikmund Lucemburský, husité však vojsko odrazili na hoře Vítkov. Porážku utrpěli křižáci u Německého Brodu v roce 1422.

Husitské války; basilejská kompaktáta

Roku 1419 zaútočili radikální husité, které vedl kněz Jan Želivský, na novoměstskou radnici. Roku 1420 byli křižáci poraženi na hoře Vítkov u Prahy. Na sněmu v Čáslavi byly přijaty tzv. čtyři pražské artikuly;články.
V prvních bitvách velel husitským vojskům zkušený válečník Jan Žižka. Roku 1434 se střetli umírnění husité s radikály v bitvě u Lipan. Na koncilu v Basileji byla vyhlášena tzv. kompaktáta.
Nástupcem na českém trůně po Václavu IV. se stal jeho bratr Zikmund. Symbolem husitů se stal kalich. Po smrti Jana Žižky velel táborským vojskům kněz Prokop Holý.
Na základě kompaktát bylo v českých zemích povoleno přijímání z kalicha. Posledním panovníkem z rodu Lucemburků byl král Zikmund. Několik dnů po pražském převratu roku 1419 zemřel král Václav IV.
Po smrti krále Zikmunda vládl v Čechách jeho zeť Albrecht. Syn krále Albrechta Ladislav se narodil až po otcově smrti, a je proto nazýván Pohrobek.

Ve znamení kalicha

V jedné z prvních bitev, v bitvě u Sudoměře roku 1420, se husité střetávají s královskými jezdci a porážejí je.
Na český trůn si činí nárok uherský a římský král Zikmund, Václavův mladší bratr. Zikmund s velkým křižáckým vojskem oblehl Prahu v roce 1420, kde v bitvě na Vítkově podléhá husitům, které vede Jan Žižka z Trocnova.
Společný husitský program vyjadřovaly čtyři artikuly pražské:
1) svoboda kázání,
2) přijímání pod obojí,
3) odejmutí majetku církvi,
4) trestání těžkých hříchů u všech bez rozdílu postavení.
Symbolem husitů se stal kalich; husité prosazovali symbolické podávání Kristova těla (hostie) i jeho krve - vína, podávaném v kalichu, při svatém přijímání.
Katolická církev udělovala během přijímání krev Kristovu (víno) jen kněžím, což se nelíbilo husitům, tvrdícím, že před Bohem jsou si všichni lidé rovni.
Husité usilující o celkovou reformu církve se opevnili na břehu řeky Lužnice a založili město Tábor. Špatně vyzbrojení a nevycvičení husité se často střetávají s vojsky svých odpůrců, s nimiž bojují zpočátku cepy, kosami a sekerami, ale později se ve válčení zdokonalují.
Na zemském sněmu v Čáslavi byly roku 1421 vyhlášeny čtyři artikuly pražské za zemský zákon. Boje mezi katolíky a husity, a dokonce i mezi jednotlivými husitskými stranami pokračovaly i po roce 1421.

Vrchol moci a pád polních vojsk

Na církevním sněmu v Basileji je dosažena kompromisní úmluva mezi církví a umírněnými husity, kteří byli na sněm přizváni - tzv. basilejská kompaktáta.
Husitské hnutí se nakonec rozpadlo na husitskou šlechtu, která se spojila se šlechtou katolickou v panskou jednotu, a polní vojska táborských a sirotků.
Panská jednota v čele s hejtmanem Divišem Bořkem z Miletínka poráží v bitvě u Lipan táborská a sirotčí polní vojska vedená Prokopem Holým.
Husitské hnutí se rozštěpilo na několik skupin: umírněné pražany, husitské kněží, tábority a další.
Po smrti nikdy neporaženého vojevůdce Jana Žižky si táborští husité volí za velitele kněze Prokopa Holého. Husitská vojska podnikala tzv. spanilé jízdy do sousedního Slezska, Lužice, Bavor a dalších zemí, kde plenila a dobývala města a hrady nepřátel.
V roce 1431 se do Čech vydala další křižácká výprava a začala obléhat Domažlice. Křižáci se zalekli obávaného vojska husitů ještě dříve, než ho spatřili a rychle od Domažlic ustoupili. Basilejská kompaktáta povolovala přijímání pod obojí.
Panská jednota, k níž se přidali i umírnění husiti (hlavně Pražané), a vojska táborských a sirotků se v květnu roku 1434 střetla v bitvě u Lipan. Po vítězství panské jednoty se českého trůnu zmocňuje Zikmund, povoluje přijímání pod obojí a smiřuje se se zabráním majetku katolické církve.
Po rozštěpení husitského hnutí Jan Žižka odchází do východních Čech, kde shromažďuje nové bratrstvo, s nímž poráží jak Pražany, tak oddíly husitské šlechty.

Husitské hnutí

1409 - vydán Dekret kutnohorský, který umožnil vliv reformátorům na univerzitě
6. 7. 1415 - upálení Jana Husa
1414 - 1418 - koncil v Kostnici
30. 7. 1419 - 1. pražská defenestrace - chudina vedená Janem Želivským vyházela konšely z oken novoměstské radnice
1420 - bitva na Vítkově - spojená husitská vojska pod vedením Jana Žižky porazila křižáky
1424 - Jan Žižka zahynul při obléhání Přibyslavi
1427 - bitva u Tachova - neúspěch křižáckých vojsk proti husitům
1431 - bitva u Domažlic - vítězství husitů nad křižáky
1433 - koncil v Basileji - jednání papeže a Zikmunda s husity
30. 5. 1434 - bitva u Lipan - panská jednota porazila husity
1412 - Jan Hus byl po roztržce s arcibiskupem uvržen do klatby
1420 - vybudování města Tábora - snaha o vytvoření spravedlivé společnosti
1420 - vyhlášeny tzv. čtyři pražské artikuly (svobodné hlásání slova božího, přijímání pod obojí, odstranění světské moci církve, trestání těžkých hříchů bez rozdílu stavu)
1421 - sněm v Čáslavi, který sesadil z českého trůnu Zikmunda Lucemburského a zvolil prozatímní dvacetičlennou vládu v zemi, v níž byli zástupci husitských měst i příslušníci vyšší a nižší šlechty
1424 - bitva u Malešova - Žižkova vojska zvítězila nad pražany a jejich spojenci
1428 - 1433 - tzv. spanilé jízdy husitů - šíření revolučních myšlenek i do sousedních zemí
1434 - Prokop Holý zemřel v bitvě u Lipan
Bližší informace na : www.husitstvi.cz/b-a-t1.php
Autorizace : ZŠ Třebívlice - pokud stahujete referát na své stránky uveďte www.zstrebivlice.blog.cz
 


7 lidí ohodnotilo tento článek.