Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Referát - 8. třída - Královéhradecký kraj

14. února 2006 v 17:58 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  Referáty - Zeměpis
Královéhradecký kraj
Poloha a geografie
Královéhradecký kraj leží na severovýchodě České republiky u hranice s Polskem. Svou rozlohou 4 758 km2 se mezi čtrnácti kraji včetně Prahy zařazuje na 9. místo.
Sousedí s ním kraje Liberecký, Pardubický a Středočeský. V jeho příhraniční oblasti se zvedají hřbety Orlických hor a Krkonoš - nejvyšší hora Krkonoš Sněžka ( 1602 m. n. m.) je zároveň nejvyšším vrcholem České republiky.
Směrem k jihozápadu se krajina postupně snižuje do Polabské nížiny, kde leží naopak nejníže položený bod kraje (202 m. n. m.). Výškové rozpětí tedy činí celých 1400 metrů, ovšem například na území okresu Hradec Králové to je metrů pouze 132.
Sídla a správní uspořádání
Královéhradecký kraj zahrnuje území pěti okresů: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. V současnosti se v něm nachází celkem 448 obcí, z toho 1 statutární město a 42 měst. Ve městech žije 69% všech obyvatel kraje, přičemž města netvoří ani desetinu z celkového počtu obcí.
Královéhradecký kraj je známý svou turistickou krajinou, hrady a zámky
Ekonomika
Vzhledem ke geografickým podmínkám se v jednotlivých částech kraje liší poměr zemědělství a průmyslu. Zatímco v hornatých okresech převažuje průmysl nad zemědělstvím, v okrese Hradec Králové se význam zemědělství posiluje.
Krkonoše
Krkonoše se nacházejí na severovýchodě Čech podél státní hranice s Polskem. Hranice vede po hlavním hřebeni hor. Krkonoše jsou rozlohou poměrně malé, vytvářejí souvislé pásmo asi 40 km dlouhé a 20 km široké. Česká část Krkonoš zaujímá asi dvě třetiny celkové plochy pohoří.
Zoologická zahrada - Safari
Historie Královéhradeckého kraje
Královéhradecko bylo již od pravěku důležitou sídelní oblastí, v níž se postupně vystřídali příslušníci různých pravěkých kultur. Jejich sídla se koncentrovala v povodí Labe a ostatních říčních toků. Od 10. století zaujímal zdejší kraj významnou roli při formování českého státu. O sto let později byl Hradec sídlem kastelánů, církevním správním centrem a jeden čas bylo Hradecko i knížecím údělem. Na této tradici pak byl koncem 13. století zformován královéhradecký kraj. Jeho význam byl v této době posílen vznikem opevněných královských měst (Hradec Králové, Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem, Trutnov, Nový Bydžov), která se na počátku 14. století stala věnnými městy českých královen. Pro kulturní a hospodářský rozvoj kraje byl důležitý vznik řady klášterů, z nichž největší věhlas získal klášter v Broumově. Krajem procházela tzv. Polská či Kladská stezka, důležitá obchodní cesta spojující Prahu se Slezskem a Polskem.
V 15. století se Hradecko stalo významným centrem husitské revoluce a v letech 1423 - 1424 zde našel působiště vojevůdce Jan Žižka. Po skončení husitských válek hrálo Hradecko významnou roli jako součást svazku východočeských krajů a hradecký kraj - Circulus Reginohradecencis - jako správní celek existoval až do konce krajského zřízení v letech 1860 - 1862. V čele kraje stáli dva hejtmané jako reprezentanti panského stavu a nižší šlechty, od roku 1751 spravoval kraj již pouze jeden hejtman, ale jako představitel státu.
Na hospodářském a kulturním vzestupu kraje v 16. století měla podíl rychle rostoucí poddanská města (Náchod, Rychnov n. Kn., Broumov, Jičín, Vrchlabí, Hostinné a další), stejně jako rozvoj hospodaření velkostatků na panstvích pánů z Poděbrad, z Pernštejna, Smiřických a Trčků z Lípy. Krátké, ale významné bylo působení Albrechta z Valdštejna v Jičíně během třicetileté války. Po jejím skončení se Hradec Králové stal význačným centrem protireformace. V roce 1636 zde byla založena jesuitská kolej a v roce 1664 římskokatolické biskupství. Přesto se i po završení rekatolizace udrželi v bývalém "husitském" kraji tajní evangelíci po celé 18. století.
Zvyšování robotních povinností a celkový útisk poddaného lidu vedl k řadě selských povstání a posléze k velkému povstání v roce 1775, jehož kruté potlačení dodnes připomíná rčení "dopadl jak sedláci u Chlumce". K hospodářskému pokroku vedl kromě některých reforem i vznik manufaktur. Potštejnská plátenická manufaktura a Trutnovská obchodní společnost se prosadily i za hranicemi Čech. Hospodářský obraz kraje tehdy doplňovala těžba železných a dalších rud včetně stříbra v Krkonoších nebo sklářská výroba v Orlických horách. Od 18. století se rozvíjela těžba černého uhlí v okolí Žacléře a Jestřebích hor.
V polovině 18. století bylo od habsburské monarchie odtrženo Kladsko a většina Slezska a hradecký kraj se rázem stal příhraniční oblastí státu. Projevilo se to kromě jiného zásadní přestavbou Hradce Králové na moderní pevnost, kterou záhy doplnila výstavba zcela nové pevnosti Josefova. V důsledku toho se kraj stal i hlavním bojištěm války prusko - rakouské v roce 1866.
Na přelomu 18. a 19. století se Hradecko stalo po Praze druhým významným centrem českého národního obrození. Osvětová činnost družin vlastenecké inteligence a různých spolků, významné tiskárny, rozvoj školství a působení divadel v Hradci Králové a v některých dalších místech kraje se staly ohnisky jeho kulturního rozvoje.
Od poloviny 19. století celý doposud agrární profil Hradecka měnila průmyslová revoluce. V jejím průběhu vznikla řada cukrovarů, textilních a později i strojírenských továren. Již v roce 1857 proťala kraj jedna z nejstarších železničních tratí v Čechách. Většina měst se začala rozrůstat a nebývale se zvětšil počet jejich obyvatel. Hradec Králové postupně rostl v průmyslové centrum a počátkem 20. století zahájil pozoruhodnou přestavbu v moderní město. Realizací architektonických a urbanistických návrhů J. Gočára si Hradec Králové získal název "salón republiky". Ohrožení Československé republiky vyvolalo v letech 1935 - 1938 výstavbu pohraničního opevnění, které je dodnes symbolem odhodlání bránit se proti nacismu.
Odsun německého obyvatelstva po roce 1945 znamenal násilný zásah do života a hospodářského rozvoje příhraničních oblastí. Stejně neblaze poznamenala po roce 1948 charakter celého kraje likvidace svobodného podnikání. Systém komunistického plánování pak vedl ke stírání různorodosti jednotlivých okresů, která je pro Královéhradecký kraj tak typická.
V roce 1949 se Hradec Králové stal opět oficiálním sídlem kraje a v letech 1960 - 1990 byl centrem celého Východočeského kraje. Vznik Královéhradeckého kraje po obnově krajského zřízení v roce 2000 navazuje na tisíciletý vývoj správního uspořádání českého státu a dovršuje současný proces decentralizace České republiky.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Aktuální články

Reklama