Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Referát - 8. třída - Vzestup a pád Napoleona

18. února 2006 v 18:24 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  Referáty - Dějepis

Od Robespierrovy hrůzovlády k direktoriu

Vlády se chopili jakobíni v čele s Maximilienem de Robespierrem. Robespierre zavádí revoluční diktaturu a staví se do čela nově utvořeného Výboru pro veřejné blaho. Pro posílení armády byla vyhlášena všeobecná mobilizace a Francie opět vytlačila nepřátele ze svého území.
Konvent po zkušenostech jmenoval do čela vlády pětičlenné direktorium, které bylo tvořeno umírněnými politiky, kteří odmítali návrat k předrevolučním časům.
Napoleon Bonaparte poráží royalistické spiknutí.Pruské vojsko a Anglie se stahuje, a tak ve válce s Francií zůstává pouze Rakousko;habsburská monarchie. Výbor pro veřejné blaho vládl neomezenými pravomocemi, dohlížel nad hospodářstvím i politikou, pronásledoval odpůrce revoluce.
Výbor pro veřejné blaho byl v jednotlivých krajích zastoupen komisaři, kteří po celé zemi zřizovali výbory bdělosti. Roku 1793 byl zavražděn Jean-Paul Marat. Maximilien de Robespierre z procesů vyloučil svědky, obhájce i proslov obviněného. Maximilien de Robespierre byl roku 1794 v létě popraven.
Vzbouřili se i obyvatelé Paříže, mimo jiné z nedostatku potravin a drahoty, ze strachu z cizích vojsk. Vydání dekretu o "podezřelých" rozpoutalo vlnu teroru a poprav. Napoleon Bonaparte byl ve svých 24 letech povýšen na generála za osvobození přístavu Toulon od Angličanů.

Direktorium a konzulát

Dne 9. listopadu 1799 provedl generál Napoleon Bonaparte v Paříži státní převrat, sesadil direktorium a stal se členem tříčlenného konzulátu. V roce 1804 byl schválen a vydán Napoleonův občanský zákoník.
V roce 1802 získal Napoleon Bonaparte doživotní hodnost konzula. Roku 1804 bylo ve Francii vyhlášeno císařství v čele s Napoleonem Bonaparte. Francie dobyla pod vedením generála Napoleona Bonaparte značná území v severní Itálii a donutila Rakousko a Prusko uzavřít mír. Moc výkonnou vykonávalo pětičlenné direktorium. Vláda direktoria byla závislá především na armádě;vojsku.
K moci se dostala za doby direktoria buržoazie. V době konzulátu dobyl Napoleon Bonaparte nová území a donutil Velkou Británii k navrácení některých kolonií, čímž upevňoval svou moc;autoritu ve Francii.

Císařství Napoleona I.

Bitva u Slavkova se konala roku 1805 a poraženo v ní bylo Rakousko a Rusko. V roce 1806 přestala existovat Svatá říše římská národa německého a z ostatních států kromě Pruska byl utvořen tzv. Rýnský spolek.
Napoleon Bonaparte chtěl dobýt Velkou Británii a vyhlásil proti ní roku 1806 kontinentální blokádu. V roce 1812 táhl Napoleon Bonaparte do Ruska, odkud byl krutou zimou donucen urychleně ustoupit. V říjnu 1813 byl Napoleon Bonaparte poražen v bitvě u Lipska.
Roku 1815 byl Napoleon Bonaparte definitivně poražen v bitvě u Waterloo, jako zajatec Velké Británie strávil zbytek života na ostrově Sv. Heleny.
V bitvě u Slavkova bojovali císařové Napoleon I., František II. a car Alexandr I. Dvojbitva u Jeny a Auerstadtu se konala roku 1806 a císař Napoleon Bonaparte v ní porazil Prusko. V kontinentální blokádě měly evropské země zakázáno obchodovat s Velkou Británií a jejími koloniemi.Napoleonovi Bonaparte se nikdy nepodařilo dobýt Velkou Británii a Španělsko.
Během roku 1813 utvořily Velká Británie, Prusko, Rakousko a Rusko protinapoleonskou koalici. V roce 1810 porušil ruský car kontinentální blokádu a začal obchodovat s Velkou Británií.

Generál, konzul a císař Napoleon Bonaparte

Napoleon Bonaparte se rozhoduje pro dobytí Indie přes Egypt. Napoleon využívá své popularity a nechává se prohlásit roku 1802 doživotním konzulem a krátce na to roku 1804 císařem a obnovuje tak monarchii. Na Napoleonův příkaz byl vypracován občanský zákoník - Code civil. František II. se zříká hodnosti císaře Svaté říše římské a přijímá titul dědičného rakouského císaře jako František I.
Roku 1806 - v důsledku Napoleonových výbojů - Svatá říše římská zaniká. Roku 1797 uzavírá habsburská monarchie s Francií mír.
V listopadu roku 1799 byl ve Francii proveden státní převrat a místo kritizovaného direktoria se vlády ujali tři konzulové. Napoleon slavil na bojištích úspěchy a k Francii byla připojena území (nebo části území) dnešní Belgie, Nizozemí, a Itálie. Rakousko, Rusko a Anglie s Francií uzavírá mír. Ačkoliv Napoleon v Egyptě své vojáky opouští, jeho hvězda stoupá.

Evropa za napoleonských válek

Roku 1805 loďstvo admirála Nelsona rozdrtilo francouzské síly v bitvě u Trafalgaru. Ze snahy o ovládnutí Rakouska vzešla bitva tří císařů u Slavkova 2. prosince 1805.
Po vítězství u Slavkova byl Napoleonem vytvořen tzv. Rýnský spolek, kterým zaniká Svatá říše římská národa německého. Tzv. kontinentální blokádou chtěl Napoleon zamezit obchodu s anglickými výrobky a surovinami z anglických kolonií. Napoleon byl nucen se kvůli blížící se zimě obrátit a je poražen v bitvě u Bereziny.
Po katastrofálním návratu z Ruska sestavuje Napoleon z nováčků novou armádu, ta je však v třídenní bitvě národů u Lipska roku 1813 totálně poražena. Když po vítězné bitvě u Borodina Napoleon vstupuje do Moskvy, nachází jen spáleniště. Napoleon se chystá napadnout Anglii;Británii. Rakouský císař František I. je nucen provdat za Napoleona svou dceru Marii Louisu. Při rusko-francouzské válce Rusové zachovávají taktiku spálené země.

Napoleonské války

1795 - 1799 - Francii vládlo direktorium
1804 - Napoleon se nechal korunovat císařem
1799 - Napoleonův nástup k moci ve Francii - svrhl direktorium a dal se jmenovat jedním ze tří konzulů, kteří měli stát v čele republiky
1813 - bitva u Lipska ("bitva národů") - porážka Napoleona
1812 - Napoleonův vpád do Ruska - skončil porážkou
1815 - Napoleon utekl z Elby, kam byl vykázán, a vrátil se do Paříže - tzv. stodenní císařství
1815 - bitva u Waterloo - rozhodující porážka Napoleona
1814 - Vídeňský kongres, který měl rozhodnout o novém uspořádání Evropy po Napoleonově porážce
1796 - odhaleno "spiknutí rovných", v jehož čele stál Gracchus Babeuf
1800 - bitva u Marenga - Napoleon porazil rakouská vojska
1803 - říšský sněm v Řezně schválil Napoleonovu reformu uspořádání říše
1805 - bitva u Trafalgaru - admirál Nelson porazil francouzsko-španělské loďstvo
2. 12. 1805 - bitva u Slavkova - vítězství francouzských vojsk nad rakouskými a ruskými ("bitva tří císařů
1806 - vyhlášení Rýnského spolku, který sdružoval 16 států jižního a západního Německa pod Napoleonovým patronátem
21. 11. 1806 - Napoleon vyhlásil kontinentální blokádu proti Anglii
1807 - bitva u Jílového - vítězství Francouzů nad Rusy
14. 1. 1814 - kielský mír uzavřený protinapoleonskou koalicí s Napoleonovým spojencem Dánskem
30. 5. 1814 - pařížský mír mezi Francií a koalicí jejích nepřátel
1796 - Napoleon Bonaparte velitelem italské armády Francouzské republiky
1806 - porážka Pruska francouzským vojskem
7. 7. 1807 - tylžský mír mezi Francií, Ruskem a Pruskem

Napoleonská epocha

Napoleon Bonaparte smetl zkorumpovanou vládu direktoria a stal se prvním konzulem s neomezenou mocí. Roku 1804 se Napoleon Bonaparte prohlásil císařem.
V bitvě u mysu Trafalgar zvítězilo anglické námořnictvo nad francouzským. V bitvě tří císařů u Slavkova roku 1805 zvítězil císař Napoleon nad císařem Františkem I. a ruským carem Alexandrem I.
Napoleon roku 1812 vpadl do Ruska, k první velké bitvě došlo u Borodina. Roku 1813 dochází k rozhodující bitvě "národů" u Lipska. Napoleon se vrací z nuceného vyhnanství a roku 1815 prohrává bitvu u Waterloo.
Po pádu jakobínů se dostali k moci umírnění republikáni. Po bitvě u Slavkova založil Napoleon takzvaný Rýnský spolek, a tím zničil Svatou říši římskou národa německého. Napoleon vyhlásil kontinentální blokádu proti Anglii.
Napoleon ustupuje z Ruska a prohrává bitvu u Bereziny. Po prohrané bitvě u Lipska v roce 1813 je Napoleon odvezen do vyhnanství na ostrov Elba. Do Francie se po Napoleonově porážce vrací rod Bourbonů v osobě Ludvíka XVIII.
Po katastrofální porážce v bitvě u Waterloo byl Napoleon odvezen na nehostinný ostrov Sv. Heleny , kde v roce 1821 zemřel. Napoleon si za svou druhou manželku bere Marii Louisu, dceru Františka I.
Autorizace : ZŠ Třebívlice - pokud stahujete referát na své stránky uveďte www.zstrebivlice.blog.cz

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama