Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Referát - 6. třída - Starověký Řím - Krize a zánik republiky

18. března 2006 v 11:04 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  Referáty - Dějepis

Krize a zánik republiky

Důsledky válek

Bratři Gracchové byli tribuni lidu. Roku 133 - 121 př.n.l. prosadili bratři Gracchové pozemkový zákon. V Římě se na sklonku republiky vytvořily dvě politické strany: populáři a optimáni. Roku 72 - 71 př.n.l. došlo k největšímu povstání otroků v Římě zvaném Spartakovo povstání.
Spartakovo povstání bylo poraženo římskými legiemi vedenými Markem Liciniem Crassem. Roku 70 př.n.l. byl zvolen konzulem Gnaeus Pompeius a Marcus Crassus.
Latifundie je označení pro ohromné statky, které vznikly v Římě skupováním opuštěné půdy. Strana zvaná populáři (populus latinsky lid) podporovali reformy a opírali se o lidové shromáždění. Strana zvaná optimáni (optimus latinsky nejlepší) odmítali reformy a opírali se o senát, byli stranou konzervativní.
Roku 83 př.n.l. optimán Lucius Cornelius Sulla dobyl Řím a stal se diktátorem. Povstání otroků se v Římském impériu objevovala již od 2. století př.n.l.
Otroci cvičení v různých druzích zápasů a vystupující v arénách před římskými občany se nazývali gladiátoři. Gladiátoři bojovali spolu v arénách a nebo s dravými zvířaty, byl to boj na život a na smrt.
Spartakovo povstání se jmenuje podle otroka jménem Spartakus, který je vedl.

Gaius Iulius Caesar

Roku 60 př.n.l. vznikl první triumvirát.
Představiteli prvního triumvirátu jsou Caesar, Pompeius a Crassus.
Roku 49 př.n.l. Caesar překročil řeku Rubikon, tak začala občanská válka.
Roku 45 př.n.l. se Caesar stal samovládcem.
Caesar byl zavražděn 15.3. roku 44 př.n.l. v před senátem.
Mezi nejznámější Caesarova díla patří Zápisky o válce galské.

Triumvirát je označení pro spolek 3 mužů, kteří se postavili do čela římského impéria. Roku 59 př.n.l. byl Caesar zvolen konzulem a dostal do správy Galii. Hispánii spravoval za prvního triumvirátu Pompeius. Východní provincie spravoval za prvního triumvirátu Crassus. Roku 54 př.n.l. byl Crasus zabit při válečném tažení na východ. Roku 48 př.n.l. v bitvě u Farsalu v Řecku zvítězil Caesar nad Pompeiem.
Caesar reformoval kalendář, který se po něm nazýval juliánský a platil v Evropě až do konce 16. století.

Druhý triumvirát

Druhý triumvirát vytvořili tři muži, byli to Marcus Antonius, Octavianus a Lepidus. Roku 42 př.n.l. vytáhl druhý triumvirát proti Caesarovým vrahům a porazili je u makedonského města Filipp.
Octavianus roku 31 př.n.l. porazil Marka Antonia a egyptskou královnu Kleopatru v bitvě u mysu Actium. Egypt se stal římskou provincií po bitvě u Actia. Po porážce Marka Antonia se stal Octavianus samovládcem s titulem Augustus - vznešený.
Ze slova princeps, tedy první muž v říši, vznikl způsob vlády zvaný principát. Principát je formou raného císařství. Augustovým nástupcem se stal jeho syn Tiberius.
Augustus se nechal nazývat princepsem, což znamená první muž v říši. Augustus prosazoval tzv. římský mír - pax romana, vnucený okolním státům a často zajišťovaný silou zbraní.

Krize římské republiky - občanské války

74;73 - 71 př.n.l. - Spartakovo povstání
60 př.n.l - první triumvirát (Pompeius, Caesar, Crassus) - tajná dohoda, v níž se tito vojevůdci zavázali k vzájemné podpoře a pomoci
49 - 45 př.n.l - občanská válka v Římě - boj o osobní moc a různou koncepci politiky
15. 3. 44 př.n.l - zavraždění Caesara
104 - 100 př.n.l. - Mariovy vojenské reformy - reforma římského vojska
100 - 44 př.n.l. - žil Gaius Julius Caesar
82 - 79 př.n.l. - Sullova diktatura
49 - 44 př.n.l. - Caesarova diktatura

Konec římské republiky - rané období císařství

43 př.n.l - druhý triumvirát (Antonius, Octavianus, Lepidus) - tato dohoda již měla podobu oficiálního orgánu moci
27 př.n.l. - 14 n.l. - Augustus prvním římským císařem
64 n.l. - požár Říma
79 - 81 n.l. - Titus římským císařem
31 př.n.l - bitva u Actia = konec občanských válek v Římě
69 - 96 n.l. - dynastie Flaviů
14 - 37 n.l. - Tiberius římským císařem
37 - 41 n.l. - Caligula římským císařem
41 - 54 n.l. - Claudius římským císařem
54 - 68 n.l. - Nero římským císařem
69 - 79 n.l. - Vespasianus římským císařem
98 - 117 n.l. - Traianus prvním římským císařem neitalského původu
117 - 138 n.l. - Hadrián římským císařem
167 - 180 n.l. - války Římanů;Říma s Markomany, Kvády, Sarmaty a jinými barbarskými kmeny - tzv. Markomanské války.
132 - 135 n.l. - povstání Židů v Římě

Spartakovo povstání, Caesar

V čele povstání u Capuy stál gladiátor; otrok jménem Spartakus. Spolek, který byl roku 60 př. n. l. uzavřen mezi Pompeiem, Crassem a Caesarem, se nazývala triumvirát. Caesar ovládal Galii a Pompeius měl vládnout v Hispánii.
Aby Caesar ovládl Egypt, dosadil na trůn královnu Kleopatru. V tzv. gladiátorských školách byli cvičeni silní otroci;gladiátoři v různých druzích zápasu.
Gladiátor Spartakus pocházel z Thrákie, která se nachází v dnešním Bulharsku. Protože povstání pod vedením Spartaka bylo úspěšné, začali se k němu přidávat další otroci, kteří chtěli utéct. Proti Spartakovi se do čela římské armády postavil boháč jménem Crassus. Spartakus padl v prohrané bitvě v roce 71 př. n. l.
Caesar bojoval s Pompeiem o moc. Po porážce utekl Pompeius do Egypta, kde byl zabit. Okolo 6000 vzbouřenců bylo ukřižováno kolem cesty, která se jmenovala Via Appia. Když Caesar překračoval říčku Rubikon, pronesl slavný výrok: Kostky jsou vrženy!

Krize římské republiky

Za římské republiky se drobní zemědělci zadlužovali, mnoho půdy leželo ladem, tu pak skupovali bohatí statkáři - latifundisté. Tiberius Gracchus přichází v roce 133př. Kr. se zemědělskou reformou. Reforma Tiberia Graccha stanovila nejvyšší povolenou hranici vlastnictví půdy na 500 jiter, půda nad tuto hranici měla být přidělena bezzemkům;drobným zemědělcům.
Tiberiův bratr Gaius Gracchus se také snažil prosadit zemědělskou reformu, ale stejně neúspěšně. Kolem 2.. století př. Kr. se objevují dvě politické skupiny s rozdílným pohledem na řešení římské krize - optimáti a populárové.
Mluvčím populárů se na přelomu 2. a 1. století př. Kr. stal Gaius Marius, římský konzul a vojevůdce. Gaius Marius prosadil v roce 107 př. Kr. vojenskou;armádní reformu a zavedl plat vojákům - žold.
V čele optimátů stál Lucius Cornelius Sulla, který zvítězil v občanské válce (83 - 82 př. n. l.) mezi optimáty a populáry. Sulla se stal doživotním diktátorem a zavedl seznamy - proskripce, pomocí nichž likvidoval své protivníky.
Mezi otroky dosáhli zvláštního postavení gladiátoři, kteří mezi sebou zápasili na život a na smrt pro pobavení římských občanů. V roce 73 př. Kr. vypuklo v Kapui povstání gladiátorů, které se vepsalo do dějin jako Spartakovo povstání. V roce 71 př. Kr. byli povstalci z řad otroků poraženi a vůdce povstání Spartakus byl popraven.
Oba bratři Gracchové byli úkladně zavražděni. Otroci mohli být za zásluhy pro stát nebo pro rodinu, jíž patřili, propuštěni z otroctví, stávali se z nich pak propuštěnci.

Doba Caesarova a Augustova

V roce 60 př. Kr. dochází v Římě k nastolení 1. triumvirátu. V 1. triumvirátu se spojili tři významní muži Říma: Gaius Julius Caesar, Marcus Licinius Crassus a Gnaeus Pompeius.
Cílem 1. triumvirátu bylo omezit moc senátu - pilíře římské republiky. V roce 45 př. Kr. porazil Caesar Pompeia a prohlásil se diktátorem. Caesar zavedl nový - juliánský kalendář, který platil až do 16. století po Kr.
V roce 44 př. n. l. byl Caesar zavražděn. Po smrti Caesara se o moc v republice vojenskou silou ucházeli Marcus Antonius a Octavianus. Námořní bitva, která rozhodla o dalším osudu Říma, se odehrála v roce 31př. Kr. u Actia, zvítězil v ní Octavianus a Egypt se tehdy stal provincií Říma.
Octavianus si vydobyl svrchované postavení, přijal jméno Augustus a stal se římským císařem. Augustus položil svými reformami a opatřeními základ k římskému císařství.
Caesar se chtěl dostat sám do čela římské republiky, roku 49 př. Kr. překročil říčku Rubicon, čímž rozpoutal občanskou válku. Augustus vládl Římu na přelomu letopočtu (27 př. Kr. - 14 po Kr.)
Autorizace : ZŠ Třebívlice - pokud stahujete referát na své stránky uveďte www.zstrebivlice.blog.cz
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Aktuální články

Reklama