Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Referát - 7. třída - Prokop Holý - nástupce Jana Žižky

19. března 2006 v 12:22 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  Referáty - Dějepis
Prokop Holý - nástupce Jana Žižky
Smrt velkého vojevůdce a neústupného politika Jana Žižky z Trocnova roku 1424 neznamenala okamžité ztišení zjitřených vztahů mezi jednotlivými husitskými svazy. Trvalo přes dva roky, než hlavní husitské bloky opět navázaly pevnější spolupráci. Nicméně rozšiřování vlivu husitských stran v Čechách a stále více i na Moravě pokračovalo.
V neděli 16. června 1426 vystoupily husitské svazy opět společně, když v bitvě před Ústím nad Labem na hlavu porazily saská, durynská, míšenská lužická vojska. Smyslem jejich vpádu do Čech bylo vymanit se z husitského obležení právě město Ústí.
Mezi tábory zastával již v této době přední postavení kněz Prokop Holý, který brzy vydobyl autoritu především svým koncepčním politickým uvažováním.
V letech 1426 - 1427 vzrostla moc obou radikálních husitských bratrstev, táborského i sirotčího, natolik, že jim nikdo další nemohl konkurovat.
Táborský i sirotčí blok měly podobné uspořádání. V jejich čele stál duchovní správce ( u táborů Prokop Holý, u sirotků kněz Prokůpek ), oba svazy se opíraly o stálá polní vojska, vedená vrchními hejtmany, početná města a hradní pevnosti. S tábory spolupracovali severočeští husité, v jejichž čele stanul šlechtic Jakoubek z Vřesovic.
Prokop Holý, řečený Veliký (asi 1380 - 30. květen 1434, Lipany) byl husitský radikální kněz, politik a vojevůdce, který po smrti Jana Žižky vedl husitská polní vojska.
Pocházel ze staroměstského měšťanského prostředí. Jeho matka brzy ovdověla a chlapce adoptoval jeho strýc pan Jan de Aquis neboli Jan z Cách, jeden z nejbohatších patricijů v české metropoli a majitel hradu Jenštejna v letech 1408-1414, kde mladý chlapec prožil své dětství.
Zámožný pan Jan poskytl synovci výtečné vzdělání, a snad ještě více pro něho učinil tím, že ho několikrát vzal s sebou na obchodní cesty. Mladík tak poznal kus světa. Dostal se do Francie, Španělska, Itálie, dokonce prý až k božímu hrobu do Jeruzaléma. Univerzitní studia a vysvěcení na kněze stejně jako rodové svazky mu zajišťovaly slibnou dráhu. Byl přítomen zrodu husitské revoluce v Praze, společně s Žižkou odešel do Plzně a poté do vznikajícího Tábora. Patřil od počátku k stoupencům radikálního směru, dokonce byl obviňován z pikartství, ale na sklonku roku 1420 se s pikarty rozešel a od té doby zastával umírněnější táborskou linii.
Od roku 1426 se stal vůdčím politikem táborské strany a duchovní vůdce táborské polní obce. Ve spolupráci se sirotčím a pražským svazem se mu podařilo dostat většinu Čechy pod husitskou kontrolu. Kombinací diplomatického a vojenského nátlaku (úspěšné výpravy do Uher, německých a rakouských oblastí, Slezska a Lužice) se snažil přinutit západní křesťany k jednání o husitském programu. V lednu až dubnu 1433 stál v čele husitské delegace na basilejském koncilu, v září roku 1433 odvolán z vedení táborské polní obce, na jaře 1434 se vrátil do funkce. Zahynul v bitvě u Lipan 30. 5. 1434 na straně husitských radikálů.
Byl sice výborným válečníkem, sám ale zdůrazňoval, že jako kněz nikdy vlastní rukou nezabil člověka. Nenosil zbraně a nikdy osobně nebojoval, pouze velel. Od ostatních táborských kazatelů, kteří ve snaze podobat se prvním apoštolům nosili plnovousy, se lišil tím, že se holil - odtud přezdívka Holý.
Prokop stál v čele husitských houfů nikoli jako vrchní hejtman, ale ve funkci voleného "správce" či " velitele " vojsk. Osobně byl považován za neporazitelného, během svého života osobně utrpěl pouze jednu vážnou porážku - v bitvě u Lipan, kde padl.
Prokopu Holému se podařilo vytvořit z táborského a sirotčího bratrstva značně jednotnou sílu, se kterou přešel do protiútoku. Jeho tzv. spanilé jízdy měly pro vývoj husitství velký význam. Především přenesly válku mimo území vlastních Čech, a zamezily tak jejich plenění, dále propagovaly husitské myšlenky v cizích zemích, jejichž obyvatelé měli o hnutí často velmi zkreslené představy, ale byly i zdrojem kořisti, která sloužila k materiálnímu zajištění vojáků.
Zdroje : Dějiny českých zemí, Petr Čornej
Autorizace : ZŠ Třebívlice - pokud stahujete referát na své stránky uveďte www.zstrebivlice.blog.cz
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa


Aktuální články

Reklama