Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Referát - 9. třída - Poválečné období

5. března 2006 v 18:27 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  Referáty - Dějepis

Poválečné období

17. 7. 1945 - začátek Postupimské konference
5. 6. 1945 - deklarace vlád SSSR, USA, Velké Británie a Francie o převzetí nejvyšší moci v Německu
2. 8. 1945 - konec Postupimské konference
20. 11. 1945 - zahájení Norimberského procesu
1. 10. 1946 - vynesení rozsudků v Norimberském procesu
15. 10. 1946 - v Paříži ukončena mírová konference, jež rozhodla o mírové smlouvě s Itálií, Maďarskem, Bulharskem, Rumunskem a Finskem
1946 - první zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů
1946 - začátek občanské války v Řecku
10. 9. 1945 - I. konference Rady ministrů zahraničních věcí v Londýně;Anglii - úkol připravit mírové smlouvy se spojenci hitlerovského Německa
16. 10. 1946 - poprava odsouzených k trestu smrti v Norimberském procesu

Mezinárodněpolitické změny ve světě po druhé světové válce. Poválečné uspořádání Československa

Po 2. světové válce existovaly dva typy států: demokratické státy a diktátorské komunistické;totalitní režimy. Předsedou poválečné vlády se stal Zdeněk Fierlinger a vláda se dohodla na programovém prohlášení zvaném Košický vládní program.
Podle komunistických představ byla provedena pozemková reforma která, byla počátkem rozsáhlého znárodňování. Nový poválečný politický systém v ČSR je označován jako lidová demokracie. Pod názvem Zakarpatská Ukrajina byla Podkarpatská Rus připojena po 2. světové válce k Sovětskému svazu.
Všechny povolené politické strany v Československu se po 2. světové válce spojily v Národní frontu. ČSR se dostávalo do sféry vlivu Sovětského svazu. Díky pozemkové;sociální reformě si komunisté získali velkou podporu lidu.
Během tří let (1945 - 1948) získali komunisté nejvýznamnější posty ve vládě a upevnili tak své pozice. Po porážce Německa následoval divoký odsun německých obyvatel z pohraničí ještě před Postupimskou konferencí.

První evropské organizace; Evropské hospodářské společenství; Od šestky k dvanáctce.

Členské země ESUO založily v roce 1957 Evropské hospodářské společenství (EHS). V roce 1973 vstoupily do Evropského společenství Velká Británie, Dánsko a Irsko. V 80. letech vstoupilo do Evropského společenství Řecko a později také Španělsko a Portugalsko.
V 90. letech se k Evropskému společenství připojila bývalá NDR a později Rakousko, Švédsko a Finsko. Základem vzniku jednotné Evropy bylo usmíření mezi Francií a Německem;SRN. Cílem německého kancléře Konráda Adenauera a francouzského ministra zahraničí Roberta Schumana bylo propojení ekonomik obou států a vytvoření společného trhu.
ESUO tvořilo 6;šest západoevropských zemí: Francie, SRN, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko. Smyslem EHS bylo vytvoření společného trhu ve všech hospodářských odvětvích od průmyslu po zemědělství.
Spolu s EHS vzniklo Evropské společenství pro atomovou energii EURATOM, které se zabývalo koordinací při mírovém využívání atomové energie. Sídlem Evropského společenství (ESUO, EHS, EURATOM) se stal Brusel.
Po druhé světové válce zesílily tendence k vytvoření hospodářsky integrované Evropy se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou. Myšlenku Evropy sjednocené proti nebezpečí šířícího se komunismu a potenciální hrozbě nacionalizmu podporovaly i USA.
Aby se zabránilo dalším možným konfliktům, bylo v letech 1950 - 1951 zřízeno Evropské společenství uhlí a oceli, které mělo řídit těžbu uhlí a výrobu oceli v členských státech. ESUO byla organizace nazvaná Evropské společenství uhlí a oceli.
Na pokraji
Období ostrých konfliktů supervelmocí a jejich spojenců a napětí v mezinárodních vztazích, kdy ale nedochází k přímým ozbrojeným bojům, se nazývá studená válka. Hlavními soupeři studené války byli Spojené státy a Sovětský svaz.
Studená válka se stala globálním konfliktem - souboj USA a SSSR o moc se rozšířil mimo hranice Evropy do celého světa. Americká vláda již na sklonku 40. let založila rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa a Rádio Svoboda.
Studená válka poznamenala život lidstva od konce 50. let, kdy ve východní Evropě zvítězili komunisté, až do přelomu osmdesátých a devadesátých let. Studenou válku provázely závody ve zbrojení; po roce 1945 hlavně díky vynálezu jaderných; nukleárních; atomových zbraní.
Po USA a SSSR získaly jaderné zbraně také Velká Británie, Francie a Čína. Závody ve zbrojení ztěžovaly hospodářskou situaci komunistických zemí. Nesvoboda, koncentrační;pracovní tábory a materiální nedostatek byly charakteristickými rysy života v zemích komunistického;sovětského bloku. Tisíce utečenců z komunistických zemí východní Evropy hledalo nový domov na Západě. Rádio Svobodná Evropa a Rádio Svoboda vysílala pro země východního bloku a přinášela jejich obyvatelům pravdivé informace o dění ve světě. Situace, kdy se Sovětský svaz i Spojené státy snažili získat vojenskou převahu, vedla k závodům ve zbrojení. Rozhlas a tisk komunistických zemí podněcoval v občanech nenávist vůči Západnímu světu.
Vědeckotechnická revoluce; Doprava; Svět se zmenšuje; Medicína; Životní prostředí
Během války a také po jejím skončení zažívala rychlý vývoj jaderná fyzika - počátkem 50. let je zkonstruována první jaderná elektrárna. Lékařská věda přispěla obecným rozšířením používání antibiotik a očkování k výraznému prodloužení průměrné délky života.
Období druhé poloviny 20. století je mimo jiné nazýváno vědeckotechnickou revolucí. Během vědeckotechnické revoluce prožívá rychlý vývoj především kybernetika - obor zabývající se zákonitostmi řízení, informacemi a samoregulujícími se soustavami.
Objevy v elektronice - tranzistory, polovodiče apod. - umožnily rozvoj počítačové techniky a rozšíření televize. Roku 1960 byl v USA zkonstruován první laser. Vynález spojovací družice umístěné ne geostacionární dráze umožnil přímé televizní a rozhlasové vysílání, telefonní spojení, rychlé meteorologické předpovědi atd.
Nejefektivnějším úspěchem moderní medicíny se staly transplantace - náhrady některých orgánů. Rozmach techniky a průmyslové výroby po druhé světové válce znamenal obrovskou spotřebu surovin a energie a také hromadění látek znečišťujících životní prostředí. Rozvoj chemie výrazně rozšířil škálu průmyslově vyráběných umělých hmot. Automobilová;silniční doprava postupně během druhé poloviny 20. století vytlačila dopravu železniční.
Autorizace : ZŠ Třebívlice - pokud stahujete referát na své stránky uveďte www.zstrebivlice.blog.cz
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Aktuální články

Reklama