Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Referát - 6. třída - Starověký Řím - Boj o ovládnutí Středomoří - Punské války

7. května 2006 v 10:09 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  Referáty - Dějepis

Boj Říma o ovládnutí Středomoří

Po ovládnutí Apeninského poloostrova se Řím stal velmocí v celém Středomoří. Nejsilnějším a nejvýznamnějším protivníkem mladé římské republiky bylo Kartágo. Kartágo bylo založeno roku 814 př. Kr. fénickými;foinickými mořeplavci.
Služba v římském vojsku se považovala za právo a povinnost každého římského občana. Základní organizační jednotka římského vojska byla legie, menší jednotkou byla setnina;centurie.
Války Říma s Kartágem se nazývají punské války a byly celkem tři.
1 punská válka proběhla v letech 264 - 241 př. Kr. . 1. punskou válku vyhrál Řím a jako odškodné získal Sicílii, která se tak stala první římskou provincií.
Do čela kartáginské armády se v 2. punské válce postavil Hannibal. Hannibal se proslavil přechodem přes Alpy, díky kterému se dostal až do severní Itálie. Hannibal porazil Římany v roce 216 př. Kr. v bitvě u Cannae;Kan.
Příčinou 2. punské války (218 - 201 př. n. l.) se stala Hispánie, která oplývala nerostným bohatstvím a kterou se snažilo získat Kartágo.
Kartáginci byli nakonec poraženi v roce 202 př. Kr. v bitvě u Zamy pod vedením římského vojevůdce Publia Cornelia Scipia. Římané jakožto vítězové 2. punské války získali Hispánii.
K definitivnímu poražení samotného Kartága došlo ve 3. punské válce (149 - 146 př. Kr.). Kartágo leželo na pobřeží severní Afriky, v dnešním Tunisku. Roku 148 př. n. l. se stala Makedonie, jejíž součástí bylo i Řecko, provincií Říma.

Obchod ve Středomoří, dominát, křesťanství

Císař Diocletianus;Dioklecián se prohlásil za neomezeného vládce říše, a proto se období jeho vlády říká dominát. Edikt milánský byl vydán v roce 313 a znamenal zrovnoprávnění křesťanství s ostatními náboženstvími.
Hlavním městem císaře Konstantina byla Konstantinopolis, kterému se říká Cařihrad, a dnes se toto město jmenuje Istanbul a nachází se v dnešním Turecku.
Zboží z Číny a jihovýchodní Asie se dováželo po tzv. hedvábné stezce. Tzv. jantarová stezka fungovala od pravěku. Vozil se po ní jantar. Svatý Augustin patřil mezi nejvýznamnější církevní otce a napsal dílo O obci boží.
Mezi sedmero svobodných umění patřila gramatika, rétorika;řečnictví, dialektika;filozofie, aritmetika, astronomie, geometrie a hudba;muzika. Latina byla jazykem vzdělanců a jazykem bohoslužeb.
Vyprávěcí poezie se nazývala epika;epická, citové a úvahové poezii se říkalo lyrika;lyrická. Po odstoupení Diocletiana;Diokleciána získal římský trůn Konstantin. Císař Konstantin zrovnoprávnil ediktem Milánským roku 313 křesťanství s dalšími náboženstvími a jeho matka Helena byla prohlášena za svatou.
Propuštěným otrokům se říkalo kolóni. Systém obhospodařování pronajaté půdy, kterou obdělávali propuštění otroci, se nazývá kolonát.

Punské války (264 - 146 př.n.l.) a dobytí Makedonie a Řecka

Město Kartágo se nacházelo na severu Afriky. Obyvatelé Kartága byli Římany nazýváni Punové. Střet mocenských zájmů mezi Kartágem a Římem vyústil ve 3 punské války.
První punská válka trvala od roku 264 do roku 241 př.n.l. V první punské válce získali Římané Sicílii, Sardinii a Korsiku.
Druhá punská válka trvala od roku 218 do roku 201 př.n.l. V čele punských vojsk v druhé punské válce stál slavný vojevůdce Hannibal. Roku 242 př.n.l. porazili Římané Kartágince v námořní bitvě u Aegatských ostrovů. Roku 202 př.n.l. byl ve druhé punské válce Hannibal poražen Římany u města Zama.
Třetí punská válka trvala od roku 149 do roku 146 př.n.l. Roku 146 př.n.l. Římané dobyli Kartágo a srovnali je se zemí. Římané vedli s Makedonií 3 makedonské války. Roku 146 př.n.l. se Řecko dostalo pod římskou nadvládu, Řím se stal světovou říší - impériem;impérium. Roku 168 př.n.l. skončily makedonské války bitvou u města Pydna, kdy Římané zvítězili a Makedonie se stala římskou provincií. Roku 146 př.n.l. bylo Římany dobyto a srovnáno se zemí řecké město Korinth.

Pyrrhovo vítězství, první punská válka

V bitvě u města Askula zvítězil Pyrrhos, ale ztratil příliš mnoho mužů. Město Kartágo se nacházelo v severní Africe a jejím obyvatelům Římané říkali Punové. V bojích s kartaginci vítězili Římané. Řeckým osadám v městě Tarentu přišel na pomoc král Pyrrhos.
V bitvě na ostrově Sicílie bojoval vojevůdce Kartága Hamilkar;Barcas, který prohrál. V Hispánii, kde se nachází dnešní Španělsko, založili Kartáginci;Punové město, které se nazývalo Nové Kartágo. Na řecké Thurie útočil kmen Lukánů, proti kterým se rozhodli Římané bojovat. Válka Říma s řeckými osadníky města Talent začala tak, že Řekové zničily římské lodě. Pyrrhos si do boje kromě vojáků přivedl i 20 vycvičených válečných slonů. Ostrovy při pobřeží ovládalo (kromě ostrova Sicílie) Kartágo.

Hannibal před branami, Kartágo musí být zničeno

V druhé punské válce bojoval na straně města Kartága vojevůdce jménem Hannibal. Hannibal byl konečně poražen roku 202 př. Kr. v bitvě u Zamy. V druhé punské válce nakonec zvítězili Římané.
Město Kartágo bylo definitivně zničeno Římany roku 146 př. Kr. U Trasimenského jezera vpadli Římané do léčky a zvítězil Hannibal. Když stál Hannibal před branami Říma, nečekaně se obrátil nazpět.
Makedonie se zmocnili Římané. Záminkou pro zničení města Kartága se stala válka mezi Kartágem a Numidií. Když si Římané podmanili Řecko, nechali vypálit jeho hlavní obchodní centrum, město Korint. Římané nakonec ovládli i Hispánii - dnešní Španělsko. Hannibal vedl svoje vojsko přes hory Alpy, aby Římany překvapil. V Africe bojoval s Kartáginci římský vojevůdce Publius Cornelius Scipio. V dnešní Sýrii Římané bojovali proti dynastii Seleukovců.
Autorizace : ZŠ Třebívlice - pokud stahujete referát na své stránky uveďte www.zstrebivlice.blog.cz
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama