Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Prázdniny v družině

4. září 2006 v 14:00 | Ladislava Tichá |  Archiv rok 2006 - 2007
Prázdniny v družině

Sešli jsme se 22. srpna odpoledne. Prvním společným úkolem bylo nakreslit si skupinovou vlajku. Rozdělili jsme se do 4 skupin a začali kreslit.
Na plátno a temperou. Vznikly tak čtyři vlajky - červená, modrá, karate a kytka. V těchto skupinách jsme pak absolvovali bojovou hru - ta nás ale čekala až druhý den odpoledne.
Dopoledne 23. srpna jsme po snídani vyrazili do nedaleké vesničky Podsedice, kde se těží nám všem známé granáty a kde také probíhá jejich prvotní zpracování - třídění.
Cestou jsme viděli a také byli poučeni o rozdílu mezi "hlemáky a slimýždi" (rozuměj slimáky a hlemýždi), pak jsme se rovnali na pokyn "postavte se před ten fotograf" a v závěru exkurze jsme se rozloučili pozdravem na shledanou - dobrý den.
Trasu zpět do Třebívlic a do jídelny, kde na nás čekal oběd, jsme šli opět po svých. A po poledním klidu už zmíněná bojovka. Večeři jsme si vyrobili ve školní jídelně sami a večer se nám nechtělo usnout, stále jsme měli o čem povídat.

Výlet do Ploskovic se konal 24. srpna. Opět po snídani, ovšem tentokrát autobusem do Lovosic - zde jsme měli pauzu na nákupy a oběd - a vlakem do Ploskovic. Zámek se nám líbil, dokonce nám přálo i počasí.
Návrat byl v 19 hodin na nádraží do Třebívlic. Místo klasické večeře byl táborák - moc jsme toho nesnědli, protože nás čekala stezka odvahy. Ta byla letos v Kamenici a už když jsme vyrazili ze školy, mnozí z nás začali pociťovat strach.
Než jsme došli do Kamenice, paní vychovatelky i paní Klupáková nás musely několikrát uklidňovat - někteří dokonce měli hysterický záchvat. No ale stezku nakonec všichni ve zdraví přežili a druhý den se paní ředitelce přiznali, že se vůbec nebáli. Ha, ha, ha!
Poslední den nás čekal úklid družin (svých pelechů) a po snídani rozchod domů.
Zda se prázdniny v ŠD dětem líbily, nebo ne, se zeptejte jich. Dík patří paní Klupákové, která vychovatelkám pomáhala a kuchařkám školní jídelny, které nám ochotně připravovaly snídaně i oběd a jídelnu nám půjčily.
Obrázky jsou uveřejněny v galerii :
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama