Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Vánoční koncert Granátku v Německu

13. prosince 2006 v 18:54 | redakce |  Archiv rok 2006 - 2007
Vánoční koncert pěveckého sboru GRANÁTEK
z Třebívlic v sousedním Německu

Rolničky

Sláva, už je sníh, jedem na saních,
kluci křičí, zvonek zní, jenom táta ztich.
Kouká na syna, uši napíná...
Co to slyší v rolničkách?
Na co vzpomíná?
Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas?
Kašpárek maličký nebo děda Mráz?
Rolničky, rolničky, co to zvoní v nich?
Maminčiny písničky, Vánoce a sníh.
Zvonky dětských let, rozezvoňte svět!
Těm, co už jsou dospělí, ať je znova pět!
Zvoňte zlehýnka, stačí chvilinka:
Vzpomínka jak rolničky v srdci zacinká.
Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas?
Kašpárek maličký nebo děda Mráz?
Rolničky, rolničky, co to zvoní v nich?
Maminčiny písničky, Vánoce a sníh.
Pohoda a předvánoční atmosféra

Půjdem spolu do Betléma

Půjdem spolu do Betléma, dudaj, dudaj, dudaj dá!
Ježíšku, panáčku, já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku já tě budu kolíbat.
Začni, Kubo, na ty dudy: dudaj, dudaj, dudaj dá!
Ježíšku, panáčku, ...
A ty Janku, na píšťalku, dudli, tudli, dudli dá!
Ježíšku, panáčku, ...
A ty, Mikši, na housličky: hudli, tydli, hudli dá!
Ježíšku, panáčku, ...
A ty Vávro, na tu basu: rum, rum, rum, rum, ruma dá!
Ježíšku, panáčku, ...
Pohoda a předvánoční atmosféra

Tichá noc

Tichá noc, přesvatá noc, v spánku svém dýchá zem,
půlnoc odbila, město šlo spát, zdřímli dávno i pastýři stád,
/: jen boží láska, ta bdí :/
Tichá noc, svatá noc, náhle v ní jásot zní,
vstávej, lide můj, tmu z očí střes, v městě Betlémě Bůh zrozen dnes,
/: z lásky se člověkem stal :/
Tichá noc, svatá noc, stín a mráz vůkol nás,
v hloubi srdce však Gloria zní, dík, že hříšník se s důvěrou smí
/: u svaté rodiny hřát. :/
Více fotografií v galerii - Kulturní akce a sportovní akce

Štědrý večer nastal

Štědrej večer nastal, štědrej večer nastal,
koledy přichystal, koledy přichystal.
Panímámo vstaňte, panimámo vstaňte,
koledu nám dejte, koledu nám dejte.
Panimáma vstala, panimáma vstala,
koledu nám dala, koledu nám dala.

Význam vánočního období

Základem křesťanských Vánoc je biblický příběh o narození Ježíše Krista a oslava této události. Církev časově spojila narození Spasitele se starým mýtem zimního slunovratu, vyjadřujícím vědomí o věčném vítězství života nad smrtí a světla nad tmou. Svátek narození Páně se od 4. století šířil z Říma po celém křesťanském světě. Tato vánoční atmosféra a vánoční zvyky (domácí jesle, obdarovávání dětí, ozdobené stromečky atd.) stále trvají.

Vánoce

Den Ježíšova narození se slaví v křesťanském světě od 4. stol. 25. prosince. Na tento den připadala slavnost "neporaženého slunce" (sol invictus). Východní církev slavívala narození Krista 6. ledna. To bylo datum jednoho pohanského svátku v Alexandrii :"Narození Božského eonu". Západní církev - v Římě - slavila 25. prosince a to bylo zase datum starého pohanského svátku "Narození věčného slunce". Pozdě po řadu století překryla tento obsah svátku úcta ke svatým třem králům (počet tří byl odvozen od tří královských darů, kteří mágové Ježíšovi přinesli).
Asi od 16. stol. se rozšířily dnes ještě trvající zvyky: domácí jesle, obdarovávání dětí, ozdobená jedle atd.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama