Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

Třebívlicko očima náctiletých - Krajina Českého granátu

16. února 2007 v 8:37 | žáci osmých a devátých tříd |  Školní projekt - Třebívlicko očima náctiletých
Krajina Českého granátu - jak jsme ho viděli na exkurzi

ilustrační foto - z exkurze


PYROP
PYROP - známější pod historickým názvem český granát je jediným průmyslově těženým drahým kamenem Ústeckého kraje.
Svým chemickým složením patří do skupiny minerálů zvané křemičitany - granáty Mg3Al2(SiO4)3 - křemičitan hlinitohořečnatý. Jeho tvrdost se pohybuje v rozmezí 6,5 - 7,5 stupně Mohsovy stupnice tvrdosti, hustota je v rozmezí 3,4 - 4,5 g/cm3. Temně krvavě rudá barva (barva holubí krve) je způsobena příměsí Cr2O3, jehož obsah je v pyropu téměř 2 %.
Český granát je velmi odolný vůči zvětrávání a proto jej lze nalézt v náplavech, kde vytváří těžebné akumulace. V České republice se nachází na jižních svazích Českého středohoří a v podkrkonoší. V zahraničí jej lze nalézt v Jihoafrické republice a na východní Sibiři, jako doprovodný minerál diamantu.


HISTORIE DOBÝVÁNÍ

1. Nejstarším a dodnes používaným způsobem získávání českých granátů je povrchovým sběrem.
2. Již z doby Rudolfa II. existují písemné zprávy o tom, že se kameny získávaly kopáním a dobýváním
a) hlubinnou těžbou v desítkách metrů hlubokých šachtách,
b) těžbou v podmolech (maximálně 10 m hluboké kolmé šachty s bočními chodbami zvanými podmoly),
c) dobýváním v otevřené jámě - tzv. jámový lom.

České granáty nahodile sbírali na našem území již Keltové. Ve šperkařství je začali používat Germáni pravděpodobně již v pátém století našeho letopočtu (při stěhování národů), jak o tom svědčí nález zatím nejstarších zlatých šperků a ozdob z hrobu cizího velmože v lokalitě Cezava u Blučiny (Morava) v roce 1953.
Největší obliby granáty dosáhly v období baroka, tehdy byly oblíbeny všechny červené kameny.




NEJVĚTŠÍ NALEZENÉ KAMENY


- Ve sbírkách Rudolfa II. se nacházel, podle pověstí, pyrop o velikosti holubího vejce. O tomto kamenu nejsou dále v historii žádné zprávy. Tato pověst mohla být vymyšlená nebo se mohlo jednat o nějaký jiný červený kámen.
- Český granát o rozměrech 21,5 x 19,8 mm je součástí řádu zlatého rouna z roku 1737, v současnosti je uloženo v drážďanském Zwingeru. Je to zatím největší nalezený český granát.
- V místní historické literatuře se objevují informace o nálezech pyropů o hmotnosti 3,5 g (1770), 1,35 g (1885) a 2,2 g. Poslední z nich byl v majetku třebenického lékaře V. Paříka. Další osud těchto kamenů není známý.
- Routa o průměru 12,3 mm a hmotnosti 13,21 karátů je k vidění v Muzeu českého granátu v Třebenicích. Podle nejnovějších výzkumů není pyrop, ale almandin.


NALEZIŠTĚ
( Zaoblená zrna krvavě červeného pyropu v matečné hornině. Leská u Třebívlic - 2007.
Velikost vzorku 5×4 cm. )

1. Lokalita LINHORKA - pahorek východně od obce Staré,
- pole podél silnice Staré - Třebívlice,
- rýžoviště na břehu Kuzovského potoka pod Kuzovskou skálou.
2. Lokalita GRANÁTOVÝ VRCH (starším názvem Bota) - pahorek jihozápadně od Měrunic,
- okraj pole ve svahu východně od Granátového vrchu.


DOPROVODNÉ MINERÁLY

Doprovodné minerály mají pouze sběratelský význam.
- Ilmenit, zirkon, amfibol, aragonit, rutil, magnetit, moissanit, topaz, olivín, chromdiopsid, korund, baryt, kyanit, turmalín, spinel, hessonit, aktinolit, hyacint, diamant.


PERSPEKTIVY TĚŽBY

Poslední průzkumy provedl Výzkumný ústav pro hnědé uhlí v roce 1996. Zkoumána byla tři ložiska Třebívlice, Chrášťany a Podsedice. První dvě ložiska jsou na chráněném území a těžba by zde mohla být problematická, jen ložisko Podsedice je mimo chráněné území a zde probíhá těžba od roku 1959.
Ložisko Třebívlice se nachází mezi silnicí Třebívlice - Most, Linhorkou, Kuzovským potokem a Šepetelskou horou. Tato oblast má nejvyšší zásoby českých granátů, při objemu současné těžby by měly vydržet přibližně 50 let.
Ložisko Dřemčice se nachází mezi obcemi Chrášťany a Dřemčice, ohraničené silnicí Lovosice - Most a Blešenským vrchem.
Ložisko Podsedice se nachází jižně od silnice Lovosice - Most. Je to pruh dlouhý 1,5 km a široký 600 m. Na tomto místě probíhá současná těžba jámovým lomem. Těží se pyropy od velikosti 2,2 mm, menší kameny jsou se štěrkem vráceny zpět do lomu.

JÁMOVÝ LOM

Na místě se provede skrývka ornice a potom se bagrem těží štěrk do hloubky 4 - 6 m. Vytěžený štěrk je dopravován nákladními auty ke zpracování.

ZÍSKÁVÁNÍ ČESKÝCH GRANÁTŮ

Granáty se ze štěrku získávají promýváním vodou - pyropy mají vysokou objemovou hmotnost, proto při promývání rychle klesají ke dnu. Pomocí sít se oddělují různé velikosti. Od průměru 2,2 mm do 8 mm.
Štěrk naložený na jednom nákladním autě se zpracovává přibližně 30 minut a výtěžnost je 200 g.

---
-
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 sberatelka sberatelka | 27. srpna 2008 v 17:32 | Reagovat

zajímave  ale mohlo by byt vice obrazku

2 kali kali | 27. srpna 2008 v 17:36 | Reagovat

ahoj krasný blog libi se mi spracovani textu sbiram kameny souhlasim s prdchozim komentarem:-)(-:

3 johono johono | E-mail | 13. září 2009 v 11:24 | Reagovat

akorát že ta fotka označená jako pyrop klame,je to sice granát a jak vidíte jsou na tom kamenu krystalové tvary,takové se v lokalitách Českého granátu nenachází.Vypadá to na granát almandin z Jeseníků

4 ex. ex. | 12. prosince 2009 v 20:14 | Reagovat

Na fotografii označené jako pyrop skutečně není pyrop, ale almandin, který byl žákům ukázán jen pro srovnání s pyropem. Almandiny se v této oblasti nenachází.

5 admin admin | 13. prosince 2009 v 3:55 | Reagovat

Děkuji za upozornění, ta úvodní fotografie je ilustrační, fota pyropu jsem dodal.

6 Harry Harry | Web | 10. února 2014 v 15:45 | Reagovat

Víte někdo o pyropech na mateční skále ? Může být i víc jak 2-3 metry od země. Nejde mi o jejich velikost ale o to aby byly alespoň trochu viditelné. Potřebuji otestovat jednu teorii :-)

7 Harry Harry | E-mail | Web | 10. února 2014 v 16:43 | Reagovat

Víte někdo o pyropech na mateční skále ? Mohou být více jak 2-3 metry nad zemí. Nejde mi o jejich velikost ale o to aby byly alespoň trochu viditelné. Potřebuji ověřit jednu teorii. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama