Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

České středohoří v oblasti Třebívlicka - Solany

21. listopadu 2008 v 18:21 | redakce |  Školní projekt - Třebívlicko očima náctiletých
České středohoří v oblasti Třebívlicka - Solany

V našem seznamování okolí Třebívlic budeme tentokrát pokračovat obcí, která patří svými dětmi mezi nejvíce zastoupené v naší škole po samotných Třebívlicích. Ano jedná se o obec, která měla ještě v šedesátých letech minulého století svou školu. Je to obec, která spádově patří pod Děčany a leží necelé 2 km od Třebívlic. Momentálně školu v Třebívlicích navštěvuje 21 žáků a žákyň z této obce a je po Třebívlicích nějvětším dodavatelem dětí do školy.

Pojďme si tedy něco o této malebné vesničce říct. Nejprve tedy něco o tom, kde jí najdeme a trocha se ponoříme do historie.

Obec Solany leží 1 km jihovýchodně od Třebívlic pod horou Velký Kvítel a lze jí považovat za nejvýznamnější obec aglomerace.

Vznik jména je vysvětlován buď podle povahy půdy ( slaná ) nebo to byla, podle novějších poznatků ves těch, kdo dováželi a prodávali sůl.

Poblíž obce byl nalezen vzácný hrob z doby stěhování národů a na vrcholu Kvítel bronzy z mladší doby bronzové.
Další sídlištní objekty byly nalezeny z doby kultury knovízské, doby halštatské a vrcholného středověku.
Prvním známým držitelem vsi byl Břetislav ze Solan, připomínaný roku 1300. Ten založil vedlejší větev rodu Kaplířů ze Sulevic. Ve 14. století zde stála pravděpodobně tvrz, k tvrzi patřil poplužní dvůr, pivovar a krčma.

V roce 1499 koupil ves po smrti Václava Solského ze Sulevic Děpold z Lobkovic. Později ves patřila Jiřímu z Lobkovic, jehož majetek byl roku 1594 konfiskován.

Rudolf II. zapsal potom Solany Lobkovicům na Bílině, ale brzy opět patřily k Libochovicím ( až do konce feudalismu ). Ve středověku, v 16. století, tu bývyly rybníky a u Solan bývaly lesy ještě v 19. století.

Roku 1620 bylo v Solanech 34 usedlostí, panský dvůr, kovárna, husitská fara, mlýn, hostinec, škola a myslivna.
Po třicetileté válce zůstaly z kvetoucí vsi jen rutiny - osazeno bylo pouze 7 usedlostí, zanikla tvrz i pivovar. Na konci 18. století však měly Solany opět 65 domů.

Kolem roku 1830 se počet usedlostí snížil, obec měla 50 domů a 305 obyvatel, v roce 1900 žilo ve vsi 422 lidí v přibližně 65 domech; přifařeni byly k Třebívlicím. V letech 1897 - 1898 se budovala železniční trať Lovosice - Most. Provoz byl zahájen 12. prosince 1898.

V roce 1928 byl zahájen provoz autobusové linky z Třebívlic přes Solany do Libochovic a to dvakrát denně.

Na návsi je dominantou obce původně gotický kostel sv. Martina ze 14. století, pánové ze Sulevic často kostelu věnovali dotační prostředky. Kněz trvale bydlel na tvrzi. Po roce 1423 se stala fara husitskou, podobojí až do třicetileté války.

Potom se patrony kostela stali jezuité a kolem roku 1629 byla fara připojena k farnosti libochovické. Kostel byl posléze kolem roku 1766 upraven barokně a pseudogoticky. V roce 1787 se stal solanský kostel filiálním kostelem třebívlického kostela sv. Václava; tak tomu je do současnosti. Bohoslužby se zde v kostele konají jen příležitostně.
Obec proslavily hrušky "solanky". Ovocnářství se dařilo ve vsi odedávna, místní odrůda "solanka" proslavila ves už v polovině 19. století i v zahraničí, zvláště v Německu a Holandsku. (Pozn.: Sama se pamatuji, že v Chomutově na zahradě rostly ještě v 50. letech hrušky solanky a hrušky koprčky). I do zahraničí se solanky ještě v 50. letech 20. století vyvážely. Byly to hrušky máslovky, veliké, šťavnaté a chuti kořenné; česaly se již v srpnu. V 1. polovině 20. století byla solanka nejdražší hruškou.
Při silnici na Děčany byl z iniciativy Sboru dobrovolných hasičů 22.6.1930 odhalen pomník padlým z I. světové války, postavený firmou František Tichý, Terezín. Pomník byl opatřen bronzovou plaketou s poprsím prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka od českého sochaře Ladislava Šalouna. Plaketa se po válce ztratila a na své místo se vrátila 28. října 1968. V 70. letech byla plaketa opět odstraněna a její nynější osud není znám.
Škola existovala v Solanech již počátkem 19. století, před koncem 19. století (1882) byla postavena škola nová, trojtřídní, která byla opravena v roce 1989. Významnými řídícími učiteli zde byli František Moravec, Václav J.Řehák a František Henke (1890-1976). Největší stavební úpravy školy proběhly v r. 2002-2003, kdy byla provedena celková rekonstrukce. Obec měla po I. světové válce také obecní knihovnu a vedla obecní kroniku. V letech 1935-36 byla postavena silnice ze Solan do Lkáně.
Po válce se do vsi vrátili i někteří občané, kteří odešli v roce 1938. V roce 1945 měly Solany 412 obyvatel. Dlouhá léta působil v obci ochotnický spolek, hrálo se i ve válce, po válce se ochotnického divadla ujala Osvětová rada. První zemědělské družstvo bylo založeno v Solanech 16.9.1948. Od 1.1.1949 spadaly Solany pod nově zřízený Okresní národní výbor Lovosice. V roce 1952 byla v Solanech založena místní organizace Českého svazu žen, v roce 1954 TJ Sokol Solany a v roce 1955 místní organizace Českého červeného kříže. TJ pořádala plesy a pouťové zábavy. V obci také působil Český myslivecký svaz a Český svaz zahrádkářů. V roce 1972 bylo rozhodnuto o sloučení s Jednotným zemědělským družstvem Obzor Děčany. V té době měly Solany 229 obyvatel, v roce 1982 už jen 188.
V letech 1983 - 1985 byla v obci budována kanalizace. Od roku 1994 až do dnešních dnů probíhá údržba a obnova obecních nemovitostí. Např. byla opravena dolní požární nádrž, požární zbrojnice a kaplička. Na hřbitově byla opravena márnice, postavena nová ohradní zeď, která nahradila nevzhledné pletivo a bylo rovněž provedeno odvodnění hřbitova. Poslední akcí v Solanech bylo provedení asfaltobetonového koberce na hřbitov a v místní části na Lípě. Ve vsi je obchod smíšeným zbožím, drobná provozovna a knihovna.
Významnou osobností obce je Václav Jansa, narozený pravděpodobně v roce 1856 nebo 1859 v Rovném pod Řípem. Rodiče se později přestěhovali do Solan, kde pracovali na dvoře hraběte Herbersteina. Jansa se vyučil kupcem, později pracoval také jako číšník.. Protože dobře kreslil a maloval, stal se písařem u advokáta Kolba v Lovosicích a s přispěním Kolba a třebenického vlastence a lidumila MUDr. Paříka se dostal na Akademii výtvarných umění v Praze a pak pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Stal se úspěšným malířem, neměl nouzi o zakázky (např. od pražského magistrátu). Významnou se stala jeho spolupráce s Luďkem Maroldem na panoramatickém zobrazení Bitvy u Lipan. Václav Jansa zemřel 29.6.1913 v Černošicích u Prahy.
Kvítel je vysoký 354 metrů, ale má ještě svého menšího bratra Malý Kvítel. Na obou kopcích roste sucho i teplomilná květena - vinice chlupatá, bělozářka liliovitá, kozinec rakouský, čekanice porýnská. Z Kvítele přehlédneme malebný kraj Třebívlicka jako na dlani.
Kdysi bývalo nejbližší okolí Solan značně bažinaté a močálovité. V 16. století tu bylo značné množství rybníků. Dnes po nich zbyly jen názvy: Klapský, Višovský, rybník Nade vsí, Pupek, Hraděný, za Vrátných. K nim se družilo i několik rybníků menších. Ve všech se pěstovali kapři. Víme i o výtěžcích z jednotlivých rybníků, které byly pečlivě zaznamenány v Urbárních registrech. Například 16. května roku 1599 dokonce přijela císařská komise, aby sepsala rozpočet na opravu těchto rybníků.
Časem všechny rybníky zanikly a jen pomístní pojmenování na rybníkách připomíná jejich bývalou existenci s hejny kachen, potáplic a jiného vodního ptactva, které jejich majestátní ticho. Ještě v polovině 20. století byly v těchto místech vykopány velké rybniční škeble, němí svědci a důkaz bývalé slávy těchto vodních ploch.
místní zvonička
kaple
cestička k Solanům, no a my se přesuneme v další své procházce do vesničky na druhou stranu od Solan, která je vidět z vrcholu Kvítel - do obce Šepetely, která spadá pod Třebívlice.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 M.Šachlová M.Šachlová | E-mail | 4. srpna 2014 v 15:04 | Reagovat

Zajímá mne historie i současnost mého rodného kraje.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama