Poslední rozloučení redakce Paáji.

Za dobu vzniku školního časopisu navštívilo do 1. července 2010 stránky 624 159 návštěvníků z celého světa. Stránky se umisťovaly v kategorii školství do 150 místa. V poslední době je navštěvovalo na 320 návštěvníků denně. Rekord návštěvnosti za den byl 1 726 návštěvníků v květnu 2006.
Redakce věnovala panu učiteli dort PAÁJI za práci a pomoc při vedení kroužku.Společně jsme ho ochutnali a rozloučili se.

Tak tyto stránky už dlouho nejsou aktivní ale stále je navštěvuje spoustu lidí. Děkuji všem, kteří zde hledají co potřebují nebo si jdou zavzpomínat na školní časy.

K 21. listopadu 2011 je navštívilo 700 256. To je za půl roku přibližně 48 000 lidí.
K 5. listopadu 2012 je navštívilo 772 450. Za rok je to tedy přes 70 000 lidí.
K 31. prosinci 2012 je navštívilo 778 000. Ročně si tedy drží návštěvnost 70 000 lidí.

SEMEČ

7. ledna 2009 v 15:11 | Ing. Ladislav Novák -prameny |  Školní projekt - Třebívlicko očima náctiletých
V krátkých reportážích Vás seznámujeme s krajinou okolo Třebívlic, ze které navštěvují naší školu žáci. Tyto reportáže věnujeme všem, které k těmto místům přitahují nějaké vzpomínky a mají rádi své prostředí, ve kterém žíjí a vyrůstají. Tentokrát jsme zavítali do malé vesničky asi 2 km od obce Třebívlice. Pojďte se s námi podívat do obce :
Ves leží na severozápadní patě vrchu Baba (305m) v tzv. děčanském výběžku a spadá pod obec Děčany.
Dojedete do ní, když odbočíte v Třebívlicích směrem k Ekoefektu Kotle s.r.o. V roce 2008 počet obyvatel 27 z toho 12 mužů, 10 žen, 2 chlapci a 3 dívky.
Obec Semeč (německy Semtsch) leží v jihozápadním cípu bývalého litoměřického okresu mezi Klapskou pahorkatinou a předhůřím Českého středohoří pod kopcem zvaným Šibenice 1,5 km jižně od Třebívlic; sousedí s bývalým okresem lounským. Do katastru Semče zasahuje biocentrum Baba a Pod horní vsí. Biokoridory kolem potoka Suchého s vrbovými porosty a lesíkem u železniční zastávky doplňují zeleň obce, která leží v chráněné krajinné oblasti.
Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z roku 1359, jako vlastník je uveden Čechbor ze Semče. V roce 1437 přešla Semeč do majetku vladyků z Kostelce, v letech 1455 až 1489 ji držel Jan Byšický z Byšic. V 16. století byla Semeč rozdělena na dvě části - jedna patřila k panství Solany a druhá, kde stála tvrz, Kaplířům ze Sulevic. V roce 1611 prodal Václav ml. Kaplíř ze Sulevic tvrz s poplužním dvorem Janu st. Štampachovi ze Štampachu, sídlícímu v Košticích a držícímu i Děčany. Štampach se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618-20, ale brzy zemřel. Jeho majetek byl konfiskován a královská komora ho postoupila císařskému plukovníkovi Janu Aldringenovi. Druhá část Semče patřila k libčeveskému panství. Po třicetileté válce byl v Semči postaven nový panský dvůr. Roku 1811 byly obě části spojeny, majitelem byl hrabě Klebersberk. o dřívějším osídlení svědčí archeologické nálezy z doby knovízské a štítarské kultury. Významným nálezem byla například bronzová jehlice s lopatkovitou hlavicí. Její jehla byla stočena do spirály.
Obec prožila několik živelných katastrof - v roce 1856 byla velká povodeň, pod vodou byla celá náves. V letech 1880-1890 bylo v obci šestkrát krupobití. V roce 1919 napadl na 28. října sníh, zůstal ležet a začalo dlouhodobě mrznout. V zemi zůstala cukrovka a brambory. Další záplavy postihly ves v roce 1926, způsobil to hlavně přívalový liják. V roce 1934 postihlo obec naopak veliké sucho.
Kolem roku 1870 žilo v Semči 175 obyvatel v 29 domech, farou a poštou patřili do Třebívlic. V roce 1900 žilo v obci 165 osob v 34 domcích. Při sčítání lidu v roce 1991 žilo v Semči 35 lidí v 11 domcích s 12 byty. Za II. světové války spadala obec do okresu Roudnice nad Labem a ostatní úřady byly v Libochovicích.
Ves má velkou obdélníkovou náves, na které je kaple Nejsvětější Trojice z 19. století s kamenným křížem; opravena byla v roce 1996 a naposledy v roce 2003. Na svátek Nejsvětější trojice se slavívala také pouť.
U kaple byl 15. června 1924 z podnětu Kroužku semeckých mládenců odhalen památník padlým v 1. světové válce. Pomník stál 2800 Kč a zhotovil ho J. Pešek z Libochovic.
Barokní socha sv. Donáta z roku 1736 na cestě k Děčanům je zapsána ve "Státním seznamu památek České republiky". Před obcí stojí na pilíři kamenný kříž s volutovou hlavicí z 30. let 19. století. Další kamenný křížek s reliéfem panny Marie na fundamentu je u výjezdu na Třebívlice.
Spojovací silnice ze Semče do Třebívlic se stavěla v roce 1923, stavitelem byl Ladislav Srba z Třebenic. V roce 1927 byla obec elektrifikována, světlo se poprvé rozsvítilo 22. listopadu Náklady činily 53 997,- Kč, transformátor stál 7000,- Kč. Obec zaplatila vedení až k domu. Obecních světel bylo šest. V roce 1932 byla koupena nová obecní pumpa. Hrou ochotníků Hasiči jedou bylo oslaveno 16.9.1935 založení Sboru dobrovolných hasičů, večer se ještě konala hasičská veselice. Do té doby byli semečtí hasiči členy sboru v Děčanech. Děčanští jim také zapůjčili výzbroj a výstroj pro tři muže a jednu samaritánskou lékárnu. V roce 1936 zakoupili hasiči stříkačku. V Semči je hasičská zbrojnice a hasičská nádrž.
Obecní kronika byla vedena od roku 1924, první kronikář Josef Novák byl člověk velice činorodý. Byl předsedou místní osvětové komise, knihovní rady, velitelem protiletecké civilní obrany a členem Sboru dobrovolných hasičů. Poté převzal vedení kroniky starosta obce Václav Karfík (do roku 1938). Po roce 1945 se kroniky ujal Oldřich Vogl, v roce 1957 bylo vedení kroniky v Semeči panem Karlem Poborským z lovosického ONV ostře zkritizováno a kronika v obci skončila - nový kronikář už jmenován nebyl.
Po první světové válce byl ve vsi hostinec se sálem, zbourán byl v roce 1950 a na jeho základech byl postaven obytný dům; od té doby nemá Semeč hospodu. Ochotnické divadlo se v Semči hrálo od roku 1928, poprvé se představení konalo v rámci stavění máje. Další divadlo bylo sehráno v rámci Selských staročeských dožínek v roce 1930 pod názvem Staročeské dožínky. První skutečné divadlo bylo sehráno 21.2.1932 - představení se jmenovalo Třikrát svatba, autorkou byla Karla Luženecká.. V tomto roce bylo za 540,- Kč zakoupeno jeviště. Osvětová beseda pořádala několik ochotnických představení do roka a až na výjimky se na nich vydělalo.
V Semči bylo v roce 1948 založeno strojní družstvo, jehož členové se transformovali na přípravný výbor JZD. Jednotné zemědělské družstvo bylo v obci založeno 15.7.1949. V roce 1951 byl dobytek i vepřový brav převeden do družstva, každý si ponechal jen 1 ha záhumenku a 1 krávu. V prostoru u křížku byla v roce 1953 postavena nová slepičárna. 29.7.1952 zazněl v Semči poprvé obecní rozhlas.







 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petr Bílina Petr Bílina | 11. prosince 2009 v 21:07 | Reagovat

a na návsi pečeme každý rok prase a docela se to tam vždy vydaří

2 Dipl.-Kfm. (univ.) Hans-Werner Wanie Dipl.-Kfm. (univ.) Hans-Werner Wanie | E-mail | 5. listopadu 2010 v 6:08 | Reagovat

Sehr geehrte Damen und Herren,

ich bin auf der Suche nach Nachfahren meiner Urgroßmutter Antonie Wanie, geb. Karfik. Sie wurde am 11.12.1869 in Grosswunitz 9 als Tochter des Anton Sivester Karfik und der Barbara Linhart geboren, soll aber in Semsch aufgewachsen sein. Sie heiratete am 27.01 1891 in Trziblitz meinen Urgroßvater Josef Wanie aus Leskai 7. Aus der Ehe gingen vier Söhne ervor: Wenzel, Josef. Franz und Jarosch. Meine Urgroßeltern liegen in der Familiengruft auf dem Friedhof in Schelkowitz.
Kann jemand Auskunft geben über die Familie Karfik in Semsch.

Mit freundlichen Grüßen

Hans-Werner Wanie
Place d'Obourg 1
B-7034 Obourg / Belgien

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama